Skip to content


Měsíc ve dne

První díl cyklu o Měsíci je tady s názvem Měsíc ve dne. Dozvíte se zajímavé věci o našem vyjímečném Měsíci. Například proč ho vidíme ve dne. Co na něm můžeme vše vidět. Kdy je Měsíc nejlépe pozorovatelný a další zajímavosti. Ponořte se do záhad našeho souputníka.

Jak jistě víte, našeho souputníka si můžete lehce všimnout i za denního světla, avšak neuvidíte ho tak krásně zářícího, jako v noci, kdy jeho svit není velký, ale kontrast s temnou oblohou nám tento pocit nabízí. Měsíc nesvítí vlastním světlem, pouze světlo odráží a to světlo sluneční. Nicméně, jako „odražeč“ slunečního světla je Měsíc velmi slabý, jelikož poměr světla dopadnutého na povrch Měsíce a odraženého je jen 1/10 přijatého slunečního světla. Proto Měsíc ve dne není soupeřem pro naši nejbližší hvězdu. Ale i při denním pozorováním pouhým okem rozlišíme na Měsíci tmavé a světlé oblasti tzv. měsíční moře a měsíční pevniny. Při použití již menšího dalekohledu rozeznáme nesčetné množství impaktních kráterů, kterých je jen na přivrácené straně neuvěřitelných 300 000 do 1 kilometru (průměr).

Nejlépe pozorovatelný je Měsíc v době 1. čtvrti a poslední čtvrti. Na rozhraní světla a stínu (terminátor) se nám odehrává úžasné představení stínoher kráterů, avšak ve dne nám terminátor trochu splývá s modrou oblohou a podmínky pro pozorování této oblasti jsou horší. Měsíc v první čtvrti (má tvar písmene „D“, což nám říká, že Měsíc dorůstá do úplňku) zapadá okolo půlnoci a najdete ho nad jižním obzorem, naopak v poslední čtvrti (tvar písmene „C“, které naopak značí, že Měsíc couvá do Novu) se nám Měsíc na obloze objeví okolo půlnoci a zapadne po východu Slunce. Velmi zajímavý rozdíl je v jasnosti obou čtvrtí. Měsíc je v první čtvrti jasnější než v poslední. PROČ? My to samozřejmě nepoznáme, ale je to tak. V první čtvrti má -10,20 mag. a v poslední -10,05 mag. Znáte odpověď na tuto otázku? Napište nám do diskusního fóra a odměna vás nemine.

Další věcí, kterou je dobré znát o naší jediné družici je jakési „kývání“, které dalekohledem můžeme pozorovat. Tomuto „kývání“ se správně říká LIBRACE. Je několik důvodů, proč nám Měsíc ukazuje až 59% povrchu (Měsíc nám bohužel ukazuje stále stejnou polokouli, jelikož se Měsíc okolo své osy otočí za stejnou dobu, co oběhne naší Zemi.) První důvod, nejlépe pochopitelný je, že měsíční oběžná dráha okolo Země není kruhová, ale lehce eliptická. Jakmile Měsíc obíhá v delší vzdálenosti od Země, obíhá pomaleji, než když obíhá blíže k Zemi, ale rychlost rotace Měsíce zůstává stejná, což znamená, že se rychlost rotace oproti rychlosti oběhu opozdí nebo naopak je napřed. Tato librace se nazývá= Librace v délce.

Další druh librace= librace v šířce – je už težší na pochopení a je potřeba si to dobře představit. Rotační osa Měsíce není kolmá na rovinu jeho oběhu kolem Země a svírá s ní úhel cca 6°. Proto se k nám natáčí buď jižní či severní pól Měsíce. Tyto dva typy librace byste měli znát.

Toto byl první díl cyklu o Měsíci, který byl nazván Měsíc ve dne.

Chcete-li se o Měsíci dozvědět více, navštivte stránky věnujícím se pravě naší jediné přirozené družici

About the author

Jan Gulaš Jan Gulaš... Student ekonomie, amaterský astronom z Českých Budějovic. Zaměření na Měsíc.

Podobné články

Komentáře

Žádné komentáře.

Přidat komentář

Povinné

Povinné

Volitelné