Skip to content


Čas ve zkratce, takže „T“?

Poprvé jsem význam slova “zkratka” pochopila v souvislosti s pohybem v terénu, když nám tatínek řekl: “Půjdeme zkratkou”. Dodnes mi zní v uších i známá věta z českého filmu, která slovo “zkratka” definuje zcela přesně: “Je to sice dál, ale zato horší cesta.” :-). Zkratka obecně by nám měla ušetřit čas. Hodně důležité je ovšem vyznat se v nich. Když už by nám měla šetřit čas, koukněme se třeba zrovna na zkratky používané ve vztahu k času….

Od doby, co se věnuji astronomii, se často setkávám se zkratkami UT, SEČ, CET a mnoha dalšími. Ve spojení s číslem jsou to velmi důležité zkratky (nejen v oblasti astronomie).

Tak třeba na této fotografii Slunce, kterou zhotovil 2.dubna 2010 Gernot Lausen z Fleckeby v Německu, vidíme čas zapsaný takto: 11:51 UTC. Bude to asi znít divně, ale to je vůbec nejlepší vyjádření časového údaje, srozumitelné lidem na celém světě, kteří vědí, co tahle zkratka znamená. Chceme to vědět i my? Chceme!

Obr.1 – Slunce

Začneme tím úplně nejdůležitějším. Naše planeta Země je kulatá. No, skoro kulatá, ale to teď není podstatné. Její obvod je 40 075,004 km (délka rovníku). Pomyslná čára spojující severní pól a jižní pól (obrázek níže) se nazývápoledník.

Vypadá to asi takto. Těch čar si můžeme nakreslit, kolik chceme, každý poledník potom bude mít jiné označení.

Obr. 2 – časová pásma na zeměkouli

Pro nás je teď důležitý ten, kterému se říká nultý (klidně mu můžeme říkat základní nebo hlavní). Prochází astronomickou observatoří v Greenwichi v Anglii. Další věc, kterou potřebujeme vědět je, že Země se při pohledu od severního pólu vzhledem ke Slunci otáčí proti směru hodinových ručiček a jedna otočka trvá přibližně 24 hodin (přesně 23 hodin, 56 minut a 4,091 sekund).

Od dávných věků potřebovali lidé vědět, za jak dlouho zapadne Slunce, kdy jít na večeři, na modlitbu, kdy zasadit obilí, za jak dlouho dokážou postavit dům a podobně. Nezbylo tedy nic jiného, než se naučit měřit čas. Nejdříve se řídili pouze podle Sluníčka. Používali sluneční čas, který měl jednu nevýhodu: lišil se od poledníku k poledníku. S rozvojem dopravy a komunikace byla tato nevýhoda stále výraznější, takže se postupem času přešlo na pásmový čas.

img

Obr.3 – Mapa časových pásem.

Pásmový čas vychází z času slunečního, s tím rozdílem, že je vždy pro určitou oblast kolem určitého poledníku jednotný. Když tedy například z rádia v Praze někdo hlásí, že je 18:00 hodin, může si podle toho nastavit hodinky i Brňák, nebo třeba Ostravák. Nám stačí vědět, že časová pásma jsou přibližně ohraničena poledníky, které mezi sebou svírají úhel 15°. Až na výjimky, každé pásmo od nultého poledníku po směru chodu hodinových ručiček znamená přičtení 1 hodiny, proti směru pohybu hodinových ručiček odečtení jedné hodiny. Od čeho odečítat? K čemu přičítat? Konečně jsme zpět u zkratek: od “UT”.

UT - zkratka pro anglický název “Universal Time”, česky “světový čas“. Tento čas se určuje podle rotace Země.

UTC – zkratka pro “Coordinated Universal Time”, což v českém překladu znamená “koordinovaný světový čas“. Je to téměř totéž, jako “UT”, jen přesnost je malinko nižší (pro nás zanedbatelná). Na druhé straně, protože se rotace Země postupně zpomaluje, je tento čas, který na rozdíl od UT plyne rovnoměrně, základem měření času pro potřeby nás, občanů, vhodnější. Aby tento čas, měřený pomocí atomových hodin, v sobě odrážel rotaci Země, hodiny se jednou za čas, pokud se Země opozdí o jednu sekundu, právě o tuto sekundu posunou.

Já si vždycky řeknu: ” Když je v Anglii, kde platí UTC, 10 hodin, v České republice už je 11 hodin. Správně to napíšeme UTC+1h. Jindy zase: “V New Yorku (Spojené státy americké) je o šest hodin méně, než u nás.” Tento údaj napíšeme jako UTC-5.

Číslo u zkratky se mění od 1 do 12, protože přibližně poledníkem na 180° (kouknout se na obrázek s vyznačením nultého poledníku) prochází “datová hranice“.

Každé časové pásmo má navíc svůj vlastní název, odvozený většinou ze zeměpisné polohy. I tyto názvy se uvádějí ve zkratkách anglických názvů. Není třeba se děsit, nemusíme si pamatovat všechny. Pro snadnou orientaci stačí vědět, jak říkáme času, který platí ve většině evropských států, tedy i u nás ;-).

CET - zkratka anglického názvu “Central European Time”, česky řečeno “středoevropský čas“, čili SEČ.

V období platnosti “letního času” mu také říkáme “středoevropský letní čas”, zkráceně SELČ, mezinárodně CEST.

Myslím, že základní zkratky jsme zvládli. Víme už, kolik bylo v České republice hodin, když autor fotografoval Sluníčko (fotografie v úvodu článku)?

Zdroj: Wikipedia

3.4.2010, Daja

About the author

Daja Dagmar Jarošová....Vesmír mi "žere" všechen čas :-). Vedu astronomický kroužek v DDM Moravská Třebová a starám se o rekonstrukci hvězdárny Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová. Mám moc ráda přírodu, protože je zázračná.

Podobné články

Komentáře

Žádné komentáře.

Přidat komentář

Povinné

Povinné

Volitelné