Skip to content


Moje nejoblíbenější hvězda

Máte rádi hádanky? Tak schválně: “Jak se jmenuje hvězda, kterou mám nejraději?” Jejda, to by bylo moc těžké. Zeptám se jinak: “Jak se jmenuje hvězda, která se nachází nejblíže k naší planetě – Zemi?” Chvilka na rozmyšlenou…… ;-). Ještě než prozradím správnou odpověď, musím se zmínit, že je to malinký chytáček a “skočí” na něj i mnohý dospělák. Mně se jich podařilo nachytat dost :-).

Správná odpověď na obě mé otázky zní: Slunce. Kdo hádal Betelgeuze, Arcturus, α (alfu) Centauri atd. zapomněl, že Slunce je také hvězda.

Moc krásná hvězda, ale nikdy se na ni nesmíme dívat přímo (o bezpečných způsobech pozorování Slunce se dočtete v tématech o pozorování).

(autor fotografie: Radek Keszeli)

Co kdybychom teď nechali ostatní hvězdy hvězdami a prozkoumali jen Sluníčko. Je toho tolik, co už o něm víme. Pro tentokrát navrhuji pár obrázků a trochu povídání o tom, jak se co jmenuje. I když se ta slova nenaučíme ihned, budeme vědět, co znamenají. Souhlasíte?

Takhle by vypadalo Slunce, kdyby někdo čtvrtku vykrojil :-).

Jádro: zdroj energie pro Slunce i celou sluneční soustavu (dalo by se říci, že je to elektrárna, která vyrábí energii ve formě fotonů). Je velmi husté a horké.

Vrstva v zářivé rovnováze: asi 500.000 kilometrů silná vrstva, ve které se fotony pohybují sem a tam. Vzájemně do sebe narážejí, po srážce změní směr, což znamená, že cesta z této vrstvy jim trvá až několik set tisíc let !

Tachoklina (není na obrázku): je tenká mezivrstva, objevená sondou SOHO. O této vrstvě ještě moc nevíme.

Konvektivní zóna: je asi 200.000 kilometrů silná vrstva. Vypadá podobně, jako vařící se hustá tekutina v hrnci. Energie se dostává k povrchu prouděním (konvekcí). Teplejší plyn proudí směrem k hornímu okraji vrstvy, tam vyzáří část energie v podobě světla, čímž se ochladí a začne klesat zpět. Tak se to tam pěkně míchá (já tomu říkám “bublá”) a na povrchu zóny vznikají některé projevy sluneční činnosti – granulace, protuberance, skvrny, sluneční vítr a další.

Fotosféra: vrstva atmosféry silná asi 300 kilometrů je nejchladnější ze všech slunečních vrstev. Tvoří viditelný povrch Slunce, který ze Země pozorujeme jako zářící kotouč. Dalekohledem bychom viděli i projevy sluneční činnosti.

Chromosféra: docela tenká a řídká vrstva atmosféry, která je tím teplejší, čím je dál od fotosféry.

Přechodová oblast (není na obrázku): tenká nepravidelná vrstva atmosféry, ve které dochází k prudkému nárůstu teploty.

Koróna: řídká vrstva atmosféry, která nemá pravidelné hranice a rozpíná se daleko do sluneční soustavy. Pozorovat ji můžeme pouze při úplném zatmění Slunce nebo pomocí speciálních přístrojů v neviditelném světle.

Tento snímek sluneční koróny byl pořízen při zatmění v roce 2008. Koróna je obarvená pro zvýraznění částic železa (zdroj: NASA).

Ještě se krátce zmíním o některých slunečních jevech. Myslím, že si dáme už jen obrázky.

Granulace

Skvrny

Super granule

Fakule

Flokule

Spikule

Protuberance

Sluneční erupce

Koronální výtrysk hmoty

Fotografie slunečních jevů jsou pořízené různými kosmickými sondami a barvy většinou neodpovídají skutečným. Zdroje: ESO, NASA.

To by bylo pro začátek vše. Povídání o Slunci je dlouhé, tisíc a jedna noc by možná nestačila. Klidně si o něm můžeme zase někdy povyprávět.

A jaká je Vaše nejoblíbenější hvězda?

22.4.2010, Daja

Zdroj: Wikipedia, Aldebaran, Astronomia, NASA, ESO

About the author

Daja Dagmar Jarošová....Vesmír mi "žere" všechen čas :-). Vedu astronomický kroužek v DDM Moravská Třebová a starám se o rekonstrukci hvězdárny Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová. Mám moc ráda přírodu, protože je zázračná.

Podobné články

Komentáře

Žádné komentáře.

Přidat komentář

Povinné

Povinné

Volitelné