Příspěvek Sekce pro děti a mládež e od 1.1.2021 zrušena pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Ohlédněme se nejprve na celou historii našich letních astrotáborů a pak si povězme pár slov o tom letošním. Všechno začalo v roce 2009 v Říčkách v Orlických horách. První tři ročníky jsme pořádali společně se Žlutým květem a jmenovaly se jednoduše Astronomicko-kosmonautický tábor, neboli A-K tábor. Už tehdy jsme střídali odborné astronomické a kosmonautické bloky s tradičními táborovými činnostmi jako jsou různé táborové hry, výlety, táboráky a samozřejmě nechybělo ani pozorování nočního nebe astronomickými dalekohledy. V roce 2011 jsme se pustili do vlastních táborů. Osvědčený program z A-K táborů jsme doplnili o celotáborovou hru, která zároveň dala našim táborům název. Jen málokterý čtenář nepozná, který román nás inspiroval :).  Protože jsme od počátku chtěli jméno tábora zachovat i pro příští roky a udělat z něj jakýsi táborový symbol, připojili jsme k první Vesmírné odysee za pomlčku slůvko „start“. Tím Vesmírná odysea skutečně odstartovala. Každé léto se teď  z Orlických hor vydáváme do vesmíru a zachraňujeme jiné světy, jejich obyvatele, celé vesmírné civilizace  a někdy i celé galaxie. Jsme v tom skutečně dobří! Postupně jsme navštívili hvězdnou bránu na Japetu, která nás zavedla do soustavy 55 Cnc  (VO – Start, VO – Prstenec, VO – Planeta zatracených a VO – Duna), pak jsme  se dostali na planetu Katia, velice podobnou Zemi, kde jsme museli bojovat s časem (VO – Spin), v roce 2017 jsme se na planetě Epsilon Eridani utkali s drsnými pavoukovci (VO- Epsilon Eridani) a v loňském roce jsme přemohli mocnou umělou inteligenci, která chtěla ovládnout celou civilizovanou část Galaxie (VO – Pád Straumli). Ve všech případech jsme celotáborovou hrou sledovali některý, více či méně proslulý, sci-fi román. Předloni jsme udělali výjimku a celotáborovou hru i název napasovali na skutečný, velmi atraktivní astronomický objev hvězdné soustavy se sedmi planetami zemského typu (VO – Trappist 1).

V letošní 9. Vesmírné odysee objevíme v naší sluneční soustavě něco, co zatím unikalo pozornosti lidstva a co nám tu zanechala záhadná civilizace Heechee. Porozumíme účelu všech věcí, které tu po Heechee zůstaly? Zvládneme jejich technologii? Zjistíme, kam Heechee zmizeli a proč? Otázek na které budeme hledat odpovědi je mnoho a snad se nám aspoň některé podaří zvládnout. To ale zjistíme až v létě.

Kromě celotáborovky nás opět čekají i jiné táborové hry, včetně těch nočních „bojovek“, táboráky s opékáním buřtů, jeden celodenní výlet, odborné bloky s astronomickou a kosmonautickou náplní, úlohy a hry na ověření nově nabytých znalostí, přednášky zvaných hostů, fyzikální pokusničení a mnoho (dá-li počasí) pozorování, včetně toho jednoho tradičního, dobrovolného celonočního pozorování Perseid.

Letošní tábor opět proběhne v srpnovém termínu, od soboty  8.8. do soboty 22.8., opět ve Zdobnici v Orlických horách. Místo je však maličko jiné, ačkoliv na dohled od naší milované Hradečanky. Nové ubytování  jsme našli v nedaleké Chatě Vyhlídka. Čeká na nás 9 pokojů po čtyřech postelích, herna a hlavně velký, parádní pozemek s lavicemi, trampolínou, malým bazénkem, ohništěm a hřištěm, daleko od silnice a aut. Další novinkou je, že si po mnoha letech nemusíme sami vařit, stravovat se budeme přímo na Vyhlídce.

Tolik tedy k táboru 2020: Vesmírná odysea – Heechee.  Pokud se vám zdá, že je tím správným táborem právě pro vás, rádi vás mezi námi přivítáme. Nezáleží na tom, kolik znalostí z astronomie nebo kosmonautiky máte, ale na tom, jestli se o vesmíru a jeho dobývání chcete něco dovědět a jestli si s námi chcete na odvážné astronauty i trochu hrát.

Na viděnou ve Zdobnici se těší  Věra, Tomáš, Ondra, Láďa a Vojta

Základní informace

Doporučený věk účastníků:  10 – 16 let (věkové výjimky jsou po domluvě možné)

Maximální počet účastníků: 24                             Volných míst: 0

Doprava:  vlastní

Místo: Zdobnice v Orlických horách, Chata Vyhlídka

Termín: 8. 8. – 22. 8. 2020

Cena:  4900,- Kč

Přihláška ke stažení:  ZÁVAZNÁ-PŘIHLÁŠKA 2020

Podrobné informace zasíláme po přijetí přihlášky.

Kontakt, informace:   Věra Bartáková, hlavní vedoucí

tel. : 737 826 352, e-mail : bartakova.vera@seznam.cz

Alba z loňského tábora: VO 2019 , VO 2019-2

8.1.2020, Věra Bartáková

Příspěvek 2020: Vesmírná odysea – Heechee pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Naše jedenácté táborové dobrodružství (a osmá Vesmírná odysea!) začíná na planetě Straumli. Vyspělá civilizace, jedna z mnoha na okraji galaktické Slupky, narazí při svém archeologickém výzkumu na archivy velmi starých PC systémů a v nich na odkaz, který slibuje nebývalý rozvoj všem společenstvím.  Jaké nebezpečí se v tomto odkazu skrývá nejen pro Straumli, ale pro celou Galaxii, nikdo netuší. V pravý okamžik však do osudu vesmíru zasáhneme my  a budeme se ze všech sil snažit zachraňovat náš vesmír.

Letošní celotáborovou hru jsme napasovali na děj románu Oheň nad hlubinou amerického spisovatele Vernona Vinge. Román není perfektní, dokonalý je ale nápad se sdíleným vědomím a děj se dá dobře skloubit s etapami celotáborové hry. Čeká nás tedy rozkódování zprávy ze Straumli, cesta na Spojku, dramatický únik před Mocností a pak snad i záchrana Galaxie pomocí Protiváhy na planetě Spárů. Kromě celotáborové hry budeme hrát i spoustu dalších her a nezapomeneme na ty, které se osvědčily a děti hodně baví. Určitě si užijeme i několik nočních her. Dalším programem tábora budou tradiční astro a kosmo bloky s informacemi, které se obvykle ihned využití v testech, soutěžích nebo úkolech. Rozšířením našich odborných bloků jsou přednášky našich milých hostů a také letos si jich několik užijeme. Samozřejmostí jsou noční pozorování, kdy využíváme téměř každý jasný večer. Obvykle v den maxima meteorického roje Perseid vyhlašujeme i jedno celonoční pozorování. Bát se ale nikdo nemusí  – kdo je unavený, může si jít lehnout do chaty, nebo strávit noc pod hvězdami ve spacáku před chalupou. Také nás čeká jeden celodenní výlet a nejméně dva táboráky.

Letošní tábor proběhne tradičně v srpnovém termínu, od soboty 10.8. do soboty 24.8.2019. Místo, vedoucí, část dětí  a cena jsou stejné jako loni a kuchař bude předloňský (teď už plně kvalifikovaný ;) ).

Maličko smutnou zprávou je, že Hradečanku letos budeme okupovat naposledy. Pro příští rok s ní má majitel (hradecká nemocnice), nějaké úmysly a dá se jen hádat – prodej? rekonstrukce?. Nicméně Orlické hory jsou pro nás tak báječným zázemím, že se jich nevzdáme a zdá se, že bychom pro další roky mohli najít základnu v úplně skvělé chalupě jen o nějakých 10 km vzdušnou čarou dále. Ale nepředbíhejme, do srpna 2020 je ještě daleko. Zatím se těšme na letošní tábor, ten začne už za pár měsíců. Takže: na viděnou v srpnu na Hradečance!

Věra Bartáková, hlavní vedoucí tábora

Důležité informace o táboře:

Termín:  10. – 24. 8. 2019                                         Místo: Chata Hradečanka, Zdobnice

Cena:  4 500 Kč

Maximální počet účastníků: 26     /     Volných míst: 2

Dopravu na tábor nezajišťujeme, není to v našich silách

Věk účastníků:  děti od 10 do 16 let – ZÁVAZNÁ-PŘIHLÁŠKA 2019

Podrobné informace zasíláme účastníkům po přijetí přihlášky.

Kontakt, informace:  Věra Bartáková, tel.737 826 352

e-mail:  bartakova.vera(a)seznam.cz

Příspěvek 2019: Vesmírná odysea – Pád Straumli pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Čas letí jako zběsilý. Když jsme se před desíti lety společně se Žlutým květem rozhodli uspořádat  astro-kosmo tábor, neměli jsme konkrétní program, vedoucí, dalekohledy, přednášející a v podstatě jsme ani nevěděli, jestli by o podobnou náplň prázdninových dnů měly děti vůbec zájem. No a vida, je tu desátý takový tábor a dokonce na dvou místech naráz. První, stále ještě pořádaný Žlutým květem, v Krkonoších, a druhý, ten náš, pořádaný Sekcí pro děti a mládež České astronomické společnosti ve Zdobnici v Orlických horách.

2018: Vesmírná odysea – TRAPPIST 1

Jméno pro letošní tábor jsme vybrali už loni, kdy astronomické kruhy rozvířila zpráva o cca 40 ly vzdáleném systému TRAPPIST-1, ve kterém bylo objeveno hned 7 planet srovnatelných se Zemí. Tři z nich se přitom nacházejí v tzv. obyvatelné zóně a tedy by na nich teoreticky mohl vzniknout život. Uznejte, že takovou příležitost si Vesmírná odysea nesmí nechat ujít! Trappist-1  je tedy naší letošní celotáborovou hrou.

ZDROJ: https://www.mirror.co.uk/science/planets-trappist-1-system-could-11972825

Tábor je opět 14 denní, ubytovaní jsme v chatě Hradečanka ve Zdobnici v Orlických horách. Pokoje jsou 2 až 4 lůžkové. V chatě je velká společenská místnost a jídelna, před chatou hrací a pozorovací louka a volejbalové hřiště, kousek za chatou začínají nekonečné louky a lesy s množstvím hub, borůvek a jahod. Místo jako stvořené pro naše potřeby.

Náš táborový den je rozdělen do bloků, ve kterých střídáme astronomii, kosmonautiku a hry. Pokud naši táborníci chvíli sedí a nasávají nové informace, následuje nějaká pohybová hra, soutěž, nebo nějaká jiná aktivní činnost. Tradičně také do programu zařazujeme jeden celodenní výlet, nejméně jedno celonoční pozorování, raketový den, několik nočních táborových her a dva táboráky. Chodíme spát pozdě a pozdě také vstáváme. Náš tábor žije a nikdo, děti ani dospělí, se v něm nenudí.

Na tábor za námi jezdí naše milé návštěvy, ti nejlepší přednášející astronomie a kosmonautiky, jaké známe. Ani letos to nebude jiné.

Táborové vedoucí jsme si odchovali sami. Jsou jimi  Katka, Honza, Standa, Tomáš a Ondra. Vaříme si sami a jde nám to stále lépe a lépe.

Dopravu na tábor nezajišťujeme, není to v našich silách.

Důležité informace o táboře:

Termín:  11. – 25. 8. 2018

Cena:  4 500 Kč

Maximální počet účastníků: 24     /     Volných míst: 0

Věk účastníků:  děti od 10 do 15 let – ZÁVAZNÁ-PŘIHLÁŠKA 2018

mládež nad 15 let – ZÁVAZNÁ-PŘIHLÁŠKA VOSA 2018

Podrobné informace zasíláme účastníkům po přijetí přihlášky.

Kontakt, informace:  Věra Bartáková, tel.737 826 352, e-mail  bartakova.vera(a)seznam.cz

Stručný průvodce uplynulými devíti tábory

  1.     Rok 2009 a první A-K tábor

Děti se přihlašovaly pomalu, poslední místa byla obsazena až těsně před začátkem prázdnin. Kompletní program, jak ten odborný astro a kosmo, tak všechny hry jsme měli připravené dlouho před táborem. Harmonogram, ve kterém se střídaly bloky informací z astronomie a kosmonautiky s hrami, soutěžemi a dalšími obvyklými táborovými činnostmi se dokonale osvědčil. Tábor byl pouze devítidenní a jak nám, tak dětem to bylo málo…

Autor sníku: Zbyšek Prágr

    2.   Rok 2010 a Hvězdná brána

Příprava hvězdné brány byla skutečnou dřinou. Téměř 5 týdnů jsem jen stříhala a temperami barvila krabice a přitom vymýšlela příběhy, které na jednotlivých planetách naši cestovatelé vesmírem zažijí. Vzhledem k tomu, že tábor samotný trval opět jen 9 dní, to nebyla úplně rentabilní práce, ale ono to s přípravou táborů nebývá nikdy jinak. Tábor už jel v zavedených kolejích a my tak jako první rok střídali odbornou astro a kosmo náplň s klasickými táborovými hrami, výletem, táboráky atd. Zařadili jsme i více nočních bojových her a poprvé jsme také stříleli vlastní rakety z PET lahví.

Autor snímku: Zbyšek Prágr

3.      Rok 2011 a patnáct pokročilých v Chalupě Polesí

Zájem o tábor byl stále větší a větší. Dobu tábora jsme protáhli na 12 dní a rozdělili jsme se na dvě části – začátečníky, kteří zůstali ve SKI klubu v Říčkách, a pokročilé, kteří se usadili v Chalupě v Polesí o 300 m dále. S pokročilými jsme začali podnikat maličko náročnější věci. Šlo to velice snadno, protože dětí bylo jen 15 a zkušeností z minulých let už jsme nasbírali dost.  Se začátečníky jsme se vídali při různých hrách a několika pozorováních. V tomto roce za námi do Říček přijeli také raketoví modeláři z Letovic.

Autor snímku: Zbyšek Prágr

4.       2012: Vesmírná odysea – Start

Poprvé bez Žlutého květu, znovu v Chalupě Polesí v Říčkách. Poprvé na celých 14 dní. Chalupa tentokrát praskala ve švech, velkou část osazenstva však tvořili naši pravidelní účastníci, kteří nám už odrůstali z táborového věku.  Přesně podle známého románu A. Ch. Clarka jsme letěli s našimi táborníky na Měsíc a tam jsme při geologickém průzkumu kráteru Tycho objevili záhadný černý obelisk MAT. Ten vzápětí vyslal signál k Saturnovu měsíci Japetus. Nezbývalo než letět k Saturnu, záhadě ve stopách. Kdo četl Clarkovu Vesmírnou odyseu, určitě už ví, co jsme na Japetu objevili – bránu do jiné části vesmíru, obrovský MAT 2. Na rozdíl od románu se však naše výprava obešla bez ztrát na životech. Na Japetu naše první dobrodružství Vesmírné odysey skončilo, zároveň tu ale odstartovala naše dlouhodobá táborová mise nových astronomických táborů SDM.

5.       2013: Vesmírná odysea – Prstenec

Stále ještě Polesí v Orlických horách, druhé 14 denní dobrodružství Vesmírné odysey. Snímky sond, které lidé vyslali branou MAT2 do vesmíru, odhalily hvězdnou soustavu s planetami a úzkým, ostře ohraničeným prstencem. Také se z nich dala určit poloha centrální hvězdy – k překvapení všech se jednalo o soustavu 55 Cnc, dobrou známou všech astronomů. Vzdálenost 40 ly až dosud nedávala naději na podrobnější průzkum této zajímavé soustavy, teď jsme však měli MAT 2. S nadšením jsme se vrhli na další vesmírnou výpravu. Průvodcem nám byl román Larryho Nivena Prstenec. Spolu s ním jsme na Prstenci havarovali, objevili nějaké ty mimozemšťany a úspěšně se zachránili na mimozemské kosmické lodi.  A mezitím jsme se samozřejmě stačili naučit leccos o vesmíru a kosmonautice a užít si i klasické táborové hry. Dětí už výrazně ubylo a většina dětí byla na našem táboře poprvé. Začali jsme oprašovat i náš starý program…

6.       2014: Vesmírná odysea – Planeta zatracených

Třetí Vesmírná odysea a zároveň druhá vesmírná výprava branou MAT2 do soustavy 55 Cnc měla za úkol zabránit meziplanetární válce. Tentokrát nás inspiroval román Harry Harrisona. Dvojice velmi blízkých planet, rozvinutého Niordu a pouštního, zaostalého Disu stála na pokraji nepochopitelné války.  Proč chtějí vedoucí osobnosti Disu rozpoutat nepochybně sebevražedný konflikt? Nebezpečná a náročná výprava našich skvělých jednotek naštěstí tuto záhadu vyřešila a válce zabránila. Zároveň jsme během 14 dní stihli odborný program i jiné tradiční táborové radovánky, jako například pozorování Perseid, celodenní výlet, táboráky, bojovky, lanové centrum, přednášky našich báječných hostů atd. atd.

7.       2015: Vesmírná odysea – Duna

Veleúspěšný román Franka Herberta určitě většina z vás zná. Nám posloužil jako námět na třetí výpravu branou MAT 2 do systému 55 Cnc. Planeta hvězdě nejbližší, proslulý Arrakis, je také obývaná inteligentními, lidem podobnými bytostmi. A zuří zde lítý boj o koření. Krutý, bezcitný a poživačný panovník Vladimir Harkonnen je však s naší pomocí poražen a vlády nad planetou se ujímá zákonitý vládce, potomek vévody Atreida, Paul.  Jako výraz díků získáváme pro Zemi možnost bezplatně využívat služeb navigátorů Kosmické gildy a pohybovat se vesmírem pomocí hyperprostoru. Od příští VO míříme do dálav! A to i doslova. Vystupňovaly se spory s majitelem Chalupy v Polesí a rozhodli jsme se pro příští tábory najít jiné ubytování.

8.       2016: Vesmírná odysea – Spin

Zdobnice v Orlických horách, chata Hradečanka.

Napasovat sci-fi román, odehrávající se na Zemi, na jakousi vymyšlenou planetu není vůbec snadné. Zvlášť když se v románu hovoří i o osídlení Marsu. Jenže román Spin od Roberta Charlese Wilsona je tak úžasný, že jsme to museli zkusit. A ono to vyšlo. Ze skutečných astronomických objevů jsme si vybrali soustavu Kepler-62, vzdálenou od Země 1200 ly a na jednu z planet, jakési dvojče Země, jsme umístili nám neskutečně podobnou civilizaci. Po příletu na Katii jsme mile přivítáni a zdá se, že lidstvo v katianech našlo skutečné vesmírné bratry.  V tom se stane něco nepochopitelného: během jednoho večera z ničeho nic zmizí z oblohy všechny hvězdy i katijský měsíc.  Tento jev je pozorován po celé planetě. Aby toho nebylo málo, spadnou během necelých 20 hodin z oběžné dráhy všechny družice a Katia ztratí většinu obvyklých spojení s ostatními částmi planety a vesmírem. Všechny pokusy o vyslání nových družic do vesmíru končí stejně – družice se buď ztratí, nebo havarují. Ještě že nás katiané mají! Naše pomoc odhalí zdroj problémů a když katijští vědci navrhnou, jak by se neodkladnému brzkému konci planety dalo uniknout, pomůžeme s teraformací sousední planety i s katijským velmi důmyslným průzkumem vesmíru. Jsme prostě úžasní : D. Odměnou je nám tentokrát jen vlastní spása, protože ta se zprvu zdála nemožná.

9.       2017: Vesmírná odysea – Epsilon Eridani

Náš druhý rok ve Zdobnici. Celotáborová hra podle románu Richarda Funka Soudní řízení na Epsí. Zavedla nás jen za vesmírná humna, do soustavy Epsilon Eridani, vzdálené 10,5 ly od Slunce. Od roku 2000 víme, že se v okolí hvězdy nacházejí planety a dva pásy asteroidů a že je jakousi mladší verzí Sluneční soustavy. Tam jsme prostě museli letět! Na skalnaté, málo vodnaté planetě Epsí  jsme objevili první výrazně odlišné mimozemšťany – hladovějící populaci obřích arachnoidů. Nebylo s nimi snadné jednání, ale nakonec jsme jim pomohli vyřešit problém s nedostatkem potravy a odlétali z Epsí jako přátelé. Tohle byla neskutečně náročná mise!

Dětí bylo v tomto roce pouze 16. Ačkoliv mezi nimi byly velké věkové rozdíly, kolektiv byl tentokrát opravdu úžasný. Naše táborové děti jsou vždycky moc prima, ale takhle jednotný a akční kolektiv jsme ještě nezažili. Doufáme, že se s většinou z nich potkáme i na letošním táboře.

Tak takhle jsme se zatím toulali vesmírem. Fotky z našich táborů najdete na rajčeti, například zde:

DUNA                                    SPIN                               EPSILON ERIDANI

nebo také na našich facebookových stránkách:      FB Vesmírná odysea

Pokud se vám zdá, že léto s naší Vesmírnou odyseou nemusí být vůbec k zahození, rádi vás mezi námi přivítame. V takovém případě se těším NA VIDĚNOU VE ZDOBNICI!

Věra Bartáková, hlavní vedoucí tábora

10.2.2018

Příspěvek 2018: Vesmírná odysea – TRAPPIST 1 pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Tento francouzský astronom (*1730) se proslavil sestavením katalogu mlhavých objektů noční oblohy.  Prapůvodně se chtěl věnovat objevování komet, ale s kometami to vždycky bylo těžké – když se blíží do nitra Sluneční soustavy a začíná se kolem jejich jader objevovat koma, vypadají spíš jako rozmazané hvězdy, než jako do omrzení kreslené hvězdičky s dlouhým ohonem. A také se, oproti zažitému dojmu a médii šířenému omylu, na obloze nepohybují nijak rychle. Během jedné noci jejich pohyb zaznamenají jen přesné astronomické přístroje, běžný pozorovatel u dalekohledu jej ani nepostřehne. Takže se s takovým mlhavým nebeským objektem dají vlasně velmi snadno splést. Vlastně daly. Největším přínosem Messierova katalogu, který měl původně 103 objektů, bylo právě to, že si tyto objekty mohli astronomové snadno vyhledat a nejásat předčasně nad objevem „komety“, který by se později ukázal jako trapný omyl. V dnešní době ale Messierův katalog slouží mnohem širšímu okruhu pozorovatelů. Je totiž zásobárnou zajímavých objektů. Řekněme si na rovinu, že pozorovat dalekohledem samotné hvězdy, ať nám září nad hlavami sebejasněji, není nic vzrušujícího. Taková jasná hvězda vypadá v dalekohledu úplně stejně, jako když ji pozorujete jen tak očima, rozdíl je jen v jasnosti. Takové pozorování by nikoho moc dlouho nebavilo. Proto se amatérští astronomové zaměřují na nehvězdné objekty – planety, náš Měsíc a měsíce planet, planetky, zajímavé jsou také dvojhvězdy a vícenásobné hvězdné systémy a velmi často míří jejich dalekohledy na hvězdokupy a mlhoviny. Ty se právě velice dobře hledají podle Messierova katalogu…

Messierův maraton, ten velký bráška našeho MMM, se koná také každý rok zjara. V tuto dobu je totiž možné za ideálních podmínek během jediné noci ulovit všech 103 Messierových objektů. V jinou roční dobu už se některé z nich na nočním nebi nedají najít. My si však tak vysoké cíle neklademe. Většina naší pozorovací techniky na ty slabší objekty nestačí, obloha na Moravskou Třebovou také není úplně nejtmavší a přiznejme si, že ani naše šikovnost a výdrž nejsou ideální. Nicméně pár zářezů do tubusů našich dalekohledů už jsme si udělali a doufáme, že letos přibydou další. Pokud se chcete s námi pustit do lovu mlhovin a hvězdokup, přijeďte v sobotu 1.4. do DDM v Moravské Třebové. Je pro vás připraven bohatý odpolední program a večerní pozorování v nedaleké hvězdárně a u ní. Přespat se dá v DDM, musíte mít ale vlastní jídlo na celou dobu (v blízkosti není žádný obchod) a vlastní spacák. Pokud jste ještě nikdy nepozorovali dlouho do noci, dovolím si ještě malou radu – doporučuji vzít si s sebou velmi teplé oblečení, věřte že vím, o čem mluvím :)!

Zdroje obrázků:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Messier_Catalog#/media/File:Messier_catalog_first_page.jpg

http://objekty.astro.cz/messier/2008-messieruv-katalog

23.3.2017, VB

Příspěvek Malý Messierův Maraton 2017 pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Není snadné po mnoha letech změnit místo tábora a tak loňskou výměnu Říček za Zdobnici provázely pochopitelné obavy: jaké bude ubytování, jestli se všichni bez problémů vejdeme do herny a do pokojů, jestli bude vyhovovat kuchyně, zda najdeme v okolí dostatek hracích míst a místo na pozorování, jestli si padneme „do noty“ se správci chalupy a tak dále. Naštěstí se ukázalo, že všechny obavy byly zbytečné. Chalupa je prostorná, herna velká, pokojů dost a míst na hraní a pozorování vedle chalupy a v její blízkosti hned několik.  K tomu naprosté soukromí a velmi vstřícný přístup paní Novákové, která chalupu pronajímá.  Navíc to byla právě ona, kdo nám zprostředkoval kontakt na redaktora ČT a my si tak mohli užít svých „15 minut slávy“ (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/1874768-perseidy-sledovali-i-astronomove-v-orlickych-horach ). Pro roky příští bude tedy základnou Vesmírné odysey Zdobnice v Orlických horách, chata Hradečanka.

V letošním roce proběhne tábor z organizačních důvodů v nezvyklém termínu, od 15. do 29. července.  Není to na astronomický tábor právě ideální doba, noci jsou o poznání kratší než v srpnu a pravá astronomická tma nastává jen na pár hodin kolem půlnoci. Pro jednou se s tím ale musíme smířit. V dalších letech se však budeme držet osvědčeného srpnového termínu.

Námět na celotáborovou hru jsme si tentokrát vypůjčili z románu Richarda Funka Soudní řízení na Epsí. Obvykle se naše tábory jmenují stejně jako román, ze kterého jsme CTH čerpali, jak ale sami uznáte, soudní řízení se pro název tábora hodí pramálo. Přitom samotný román má velmi neotřelý, svižný a napínavý děj, pro sci-fi celotáborovku jako stvořený.  Využili jsme proto určité popularity hvězdy Epsilon Eridani, ke které je děj románu vázán. K ní se naše vesmírná loď plná zvídavých astronautů vydá, zde se odehraje dobrodružství, ve kterém půjde o vztahy mezi lidstvem a velmi inteligentními a velmi nedůvěřivými obyvateli planety Epsí.

    O tom, co je další náplní tábora, píšu každý rok. Pojďme to tentokrát zkusit jinak, místo výčtu naších aktivit vás provedu typickým táborovým dnem, jedním z těch, které se nějak takto odehrály:

• Budíček v 8:00, snídaně v 8:15, do 8:45 jídlo a pak ranní hygiena, do 9:00 úklid pokojů.
• 9:00 do 10:00 kosmo blok – Standa má prezentaci v power pointu. Jeho podmanivý výklad (je to náš odborník na kosmonautiku!) chytne každého. Pak je čas na dotazy a krátkou přestávku.
• 10:15-10:45 hra Kosmodromy – sraz před chatou, hraje se ne louce u chaty. Táborníci hned zužitkují, co se právě od Standy dozvěděli, ale zároveň se trochu proběhnou. Než se vrátí, už mají připravenou svačinku.

• V 11:10 zazní pokyn: “Připravit na bojovku! Jdeme hrát do horního lesa. Vemte si pevnou obuv, dlouhé kalhoty, tričko s krátkým rukávem+ mikinu, jeden z týmu musí mít papír a tužku a všichni musí mít šátky. Nezapomeňte na pití. Sraz před chatou za 10 minut!´´   Hrají se Zlatokopové a Liščí ocásky. Hlavní organizátorkou a ošetřovatelkou škrábanců je Katka. Plánované dvě hodiny se maličko protáhnou, takže když se rozdováděná banda dětí, praktikantů a vedoucích vrací do chaty, naoko z kuchyně hartusí Ondra, „že ty knedlíky tedy přihřívat nebude“. Pak si všichni (až na výjimky, které nejedí nikdy skoro nic) intenzívně nacpávají bříška, protože energie je tu opravdu třeba.

• 14:45-15:15 polední klid. Někteří klimbají, jiní lehce lumpačí, někteří si čtou, další telefonují rodičům… Vedoucí, kteří byli s dětmi v lese, popadají dech, ti, kteří  zůstali dopoledne v chatě, jedou na nákup, nebo chystají odpolední hru.

• 15:15 – pokoje obíhá rychlý posel (dítko, které jsme namátkou odchytli) a hlásá a) konec poledního klidu,  b) všichni za 10 minut v herně, s sebou zápisníky a tužky… Jakmile se všichni sejdou, začne astro blok. Pokročilé astronomy si Věra odvádí do malé herny. Začátečníků se ujímá Tomáš. Ti zdatnější v si krátce zopakují „staré známé věci“ a pak si řeknou něco nového, nováčci s Tomášem zatím pilují základní orientaci na noční obloze. Po 40 minutách namáhání mozkových závitů se všichni scházíme před chatou, abychom se vzpamatovali u melounových hodů- odpolední svačiny (meloun se v chatě jíst nedá, pokud se nechcete všude lepit).  Po svačině Věra rozdá papíry a tužky – je tu astrotest. Každý píše sám za sebe, výsledky se sčítají jednotlivým týmům dohromady. Těm méně zdatným pisatelům trochu pomáhají vedoucí. Než dopíše i ten poslední, je už téměř 5 hodin. Vyhlašujeme malé volno.

• 17:15, ideální čas na stavbu přistávacího modulu. Slova a činu se ujímá Honza. Týmy mají 45 minut na nákup materiálu (za pomyslných 30 korun) a stavbu takového modulu, se kterým jejich vejconaut bezpečně přistane. Pak už jde do tuhého a vejconauti jsou jeden po druhém vypouštěni na přistávací dráhu. Platí jediné: kdo přežije, vyhraje.

• 18:00, krátká pauza, pak sraz v herně. Je jasno, večer se bude pozorovat. Zopakují se pokyny pro správné pozorování. „Všichni vědí, jak vypadá správný zápis pozorování?“ Všichni souhlasně mručí. Až do večeře si pak v herně pouštíme Závody v dobývání vesmíru.

• 19:10, toasty a čaj. Příval „přidavačů“ se nedá zastavit. Nakonec dochází sýr a hned nato i toustový chleba. „Kdo má ještě hlad, může si vzít na stole v jídelně ještě vánočku!“ hlásí Ondra. O tu se však kupodivu  nikdo nepere… Těsně před osmou hodinou je jídelna konečně prázdná. Necháváme děti půl hodiny v klidu, pak je svoláváme do herny. Dělíme je na týmy k jednotlivým dalekohledům, rozdáváme pozorovací úkoly. V srpnu se stmívá až kolem deváté, máme tedy dost času na přípravu techniky. Sraz je ve ¾ na devět před chalupou, všichni musí mít karimatky, pozorovací deníky, tužky a červené baterky buď vlastní, nebo naše, půjčené. Jdeme na louku před chatou.

• 21:20 – konečně jsme všichni na pozorovacím místě. Tma ještě není dokonalá, ale k základní orientaci na obloze už stačí. Opakujeme si znalost prvních vyšlých hvězd a postupně, jak obloha tmavne, přidáváme další. Podmínky na pozorování nejsou úplně ideální, sem tam nám hvězdy mizí za mraky, většina nebe je ale čistá. Skupiny jdou k dalekohledům a začíná honba za pozorovacími úkoly. Čas se pomalu sune k 23. hodině. Pozornost některých dětí už opadla, pár jich už odešlo do chaty spát. Obloha se víc a víc zatahuje. Troubíme na ústup. Vyhlašujeme na 23:30 večerku a oznamujeme, že zítřejší budíček je v 8:30. Balíme techniku, sbíráme zapomenuté věci. V chatě organizujeme přesuny dětí mezi koupelnami a pokoji a pár minut po půl dvanácté  je v chalupě konečně klid. Vedoucí si ještě řeknou pár organizačních věcí a krátce po půlnoci jsme v říši snů už úplně všichni…

Zbývá už jen dodat, že tábor je vhodný pro zvídavé děti od 10 do 15 let. Na předchozích zkušenostech s astronomií a kosmonautikou vůbec nezáleží. Pokud mají o tábor zájem děti mladší, je dobré nám napsat nebo zavolat – měli jsme na táboře i sedmi a osmileté děti a nebyl s nimi žádný problém. Rozhodující je samostatnost a schopnost alespoň trochu číst a psát.  Táborová družstva jsou věkově smíšená a mnohdy jsou ti malí pro družstvo výhodou.   Pro mládež nad 15 let máme připraven paralelní seminář VO-SA  (Vesmírná odysea-Space Academy) s  odbornějším programem a pouze dobrovolnou účastí ve hrách.   Pro účast na táboře není nutné žádné speciální vybavení, některé děti si však s sebou svůj vlastní dalekohled vozí.

Na závěr tedy shrňme základní informace o letošním astronomickém táboře ve Zdobnici:

2017: Vesmírná odysea – Epsilon Eridani

Místo tábora:    Chata Hradečanka, Zdobnice v Orlických horách

Termín:    15.7.-29.7.2017

Cena:    4 300,-

Doprava: vlastní

Věk účastníků:  děti od 10 do15 let (případně mladší) a mládež nad 15 let (VO-SA)

Počet míst:  24                                                               Volných míst: 8

Přihlášky:  ZÁVAZNÁ-PŘIHLÁŠKA 2017 ;  ZÁVAZNÁ-PŘIHLÁŠKA VOSA 2017

Kontaktní osoba:        Věra Bartáková, hlavní vedoucí

email: bartakova(a)astro.cz, telefon: 737 826 352

Pokud vás ještě něco k táboru zajímá, rádi vám odpovíme!

Konkrétní a podrobné informace zasíláme všem táborníkům poté, co obdržíme jejich přihlášku.

2.2.2017,  Věra Bartáková

Odkazy:

http://astromladez.rajce.idnes.cz/2016_Vesmirna_odysea_-_SPIN/ http://vesmirnaodysea.rajce.idnes.cz/VO_2015_Duna/#DSC04548.jpg http://astromladez.rajce.idnes.cz/2012_Vesmirna_odysea_-_start/#DSC00310.jpg https://www.facebook.com/astronomiepromladez/ https://www.facebook.com/vesmirna.odysea/

Příspěvek 2017: Vesmírná odysea – Epsilon Eridani pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Co potřebuješ:

nůžky, žlutý krepový papír, lepidlo na papír, asi metr a půl provázku, tužku, normální kancelářský papír, 1 čtvrtku A3 nebo jiný tvrdý papír (my jsme použili zadní stránku starého kalendáře), špejle, modelínu nebo modurit, dva pingpongové míčky, malé míčky  případně polystyrenové koule o průměru 10cm a 8cm (dají se koupit například v květinářství), fixy nebo nějaké barvy, tenký rybářský vlasec…

Postup:

Práci si rozvrhni na několik částí. Například tak, jak navrhujeme.

PRVNÍ DEN

1. Najdi si doma v pokojíčku nebo třeba v chodbě nebo v garáži místo, kam umístíš model Sluneční soustavy a zeptej se rodičů, zde tam nebude tvůj model překážet.

2. Prohlédni si naši tabulku. Oproti skutečnosti jsme ji trochu zjednodušili – nejde nám totiž o přesnost, ale o to, mít správnou představu o Sluneční soustavě. Číslo v prvním sloupečku tabulky udává, kolikrát je průměr Slunce nebo planety větší, než průměr Země. V druhém sloupečku je jejich vzdálenost od Slunce, opět ve srovnání se Zemí. Třetí a čtvrtý sloupeček tvoří údaje pro náš model Sluneční soustavy.

3. Slunce je ve skutečnosti více než 100x větší než Země. Také v našem modelu je hodně velké, nebylo by lehké jej vyrobit.  Pokud však doma nebo ve škole máte relaxační balón, představ si na místě Slunce právě tuto cvičební pomůcku. My si ale vyrobíme placaté Sluníčko z krepáku.

Postup je následující: 

a)      rozbal krepový papír, přelož ho na polovinu a v půlce ho rozstřihni

b)      horní papír posuň tak, aby se obě části jen maličko překrývaly a v tomto místě krepáky slep. Pozor, nepoužívej hodně tekuté lepidlo, krepák by se ti rozmáčel!

c)      vezmi provázek a na jeho konec přivaž obyčejnou tužku. Polož tužku na kraj krepáku, natáhni provázek směrem ke slepené části. Přesně nad slepenou částí, tedy v půlce celého krepáku, udělej na provázku uzlík.

d)      uzlík na provázku přesuň doprostřed celého krepáku. Přitiskni ho jedním prstem na krepák, do druhé ruky vezmi tužku na jeho konci, provázek napni a kresli po krepáku čáru. Budeš-li držet uzlík na středu dost pevně, podaří se ti nakreslit celkem pravidelnou kružnici.

e)      teď vystřihni kruh podle nakreslené kružnice a máš hotovo, krepákový 2D model Slunce je na světě.  Nalep si ho někam na stěnu.

4. Podobně můžeš na čtvrtku nakreslit Saturnovy prstence. Jejich skutečný vnější průměr je asi 280 000 km a vnitřní přibližně 150 000km. Jejich šířka je jen několik set kilometrů. Znamená to, že když si ze čtvrtky vystřihneme kotouč s  průměrem asi 30 cm a do něj vystřihneme díru s průměrem 15 cm, tloušťka papíru bude odpovídat tomu, jak prstenec skutečně vypadá. Protože ale málo které kružítko zvládne nakreslit tak velké kružnice, můžeš použít naše provázkové kružítko a nakreslit dvě kružnice ze stejného středu, jednu při provázku o délce asi 8cm, druhou s délkou provázku 15 cm.

DRUHÝ A TŘETÍ DEN

4. Vyrob si modely jednotlivých planet. Použij k tomu modelínu, modurit, pingpongové míčky, polystyrénové koule nebo vysloužilé gumové míčky. Velikost modelů si můžeš porovnat s naším měřítkem a když se tvůj model bude maličko od naší tabulky nebo našeho měřítka lišit, nedělej si z toho těžkou hlavu. My jsme použili na Merkur, Venuši, Zemi a Mars modelínu, na Jupiter polystyrenovou kouli, na Saturn malý gumový míček a papír a na Uran a Neptun modurit. Pokud chceš mít model opravdu hezký, vybarvi planety podle obrázků.

ČTVRTÝ DEN

5. Vzdálenosti planet od Slunce jsou také příliš velké a naše planetární stezka se nevejde do žádného pokoje, ani na zahradu. Pomůžeme si jinak. Na první planety si vzdálenost od Slunce odměříme kroky. Pamatuj si, že každé dva tvoje kroky jsou přibližně 1m. Pak Merkur bude od Slunce 140 kroků, Venuše o 80 kroků dál, Země 80 kroků za Venuší a Mars 140 kroků za Zemí. Vždy, když se dopočítáš k místu některé planety, si okolí dobře prohlédni a najdi nějaké poznávací znamení (například „branka  Novákových,  křižovatka s ulicí Pod kaštany apod.) a zapamatuj si je, nebo napiš.

6. Pro další planety asi budeš muset poprosit rodiče o pomoc. Pokuste se pomocí mapy najít nějaké zapamatovatelné místo, vzdálené od vás asi ¾ kilometru (tam by byl Jupiter), 1,5 km pro Saturn, 3km pro Uran a 4,5km pro Neptun. My jsme použili mapy.cz.

PÁTÝ DEN

7. Připrav si malé kartičky, na které napiš vždy jméno objektu (Slunce, Merkur, Venuše…) a k tomu jejich průměr a u planet také vzdálenost od Slunce. Připiš také místo, na kterém by správně planeta podle tvého měření měla být.

8. Pokud máš místo někde na poličce nebo na stole blízko tvého krepákového Slunce, stačí tam tvé planety položit a k nim přidat kartičky s popisy. Pokud ne, budeš to mít těžší, čeká tě zavěšení tvojí Sluneční soustavy. My jsme použili vlasec, aby byly závěsy co nejméně vidět, který jsme k planetám přilepili. Pak jsme je přivázali na hliníkovou tyčku u OBI a ke stropu přichytili zatloukacími háčky. Když poprosíš rodiče, určitě ti s tímto úkolem pomohou a třeba společně najdete i lepší řešení.

9. Posledním úkolem je upevnění kartiček s popisem k jednotlivým planetám. Tady můžeš třeba použít lepicí pásku a přilepit kartičku na vlasec. Nebo můžeš všechny planety zavěsit před Slunce a na krepák pak nalepit jejich popisky.

HOTOVO!

Proč to všechno?

Vesmír je nesmírně prázdné místo. Z obrázků v knihách a na internetu to nepoznáte, ale je to tak. K nejbližší hvězdě bychom některou z raket, které zatím máme, letěli asi 60 000 let, na kraj naší galaxie 400 milionů let a k nejbližší spirální galaxii téměř 40 miliard let. To si asi představit nedovedete, ale zkusme to jinak. Kdybychom naši galaxii zmenšili tak, aby mělo Slunce velikost zrnka máku, pak byste hvězdu Alfa Centauri, tuto Slunci nejbližší hvězdu, museli hledat o 5 kilometrů dále. Představte si dvě zrnka máku 5 kilometrů od sebe – tak takhle prázdný vesmír je. Ani Sluneční soustava na tom není o moc lépe. Nenechte se splést obvyklými obrázky. I když jsou na nich planety a Slunce zmenšené ve stejném měřítku, vzdálenosti mezi planetami vůbec neodpovídají. Není možné zobrazit Sluneční soustavu tak, jak opravdu vypadá, obrázek by musel být nesmírně velký. Chcete-li si udělat lepší představu o skutečnosti, projděte si některou z tzv. planetárních stezek. Jedna je například v Hradci Králové. Připravte se však na pěkný výšlap, vždyť modely planet Uran a Neptun bývají vzdálené od modelu Slunce několik kilometrů!

Je náš model Sluneční soustavy dokonalý?

Náš model má dvě výhody, které žádný, ani ten nejkrásnější obrázek z knížky nebo internetu nebude mít.  Jednak je třírozměrný a za druhé ukazuje názorně, jak je to s velikostí Slunce, planet a vzdálenostmi ve Sluneční soustavě. Přesto ani my nemáme model dokonalý. Především nám naše modely nikdy nebudou obíhat kolem Slunce, což je určitě škoda. Druhý nedostatek trochu souvisí s tím prvním – my máme všechny planety přibližně stejným směrem od Slunce, ve skutečnosti jsou ale rozmístěné  různě, i když se přibližně drží v rovině (poblíž ekliptiky). Tak to ale v životě chodí, dokonalé není skoro nic J.

Na závěr si řekněme, že vzdálenost Země od Slunce si lidé vzali jako měřítko pro určování vzdáleností ve vesmíru. Pojmenovali ji ASTRONOMICKÁ JEDNOTKA, dali jí značku AU a běžně se v ní vyjadřují třeba právě vzdálenosti planet od Slunce. Pak říkáme, že Jupiter je asi 5AU od Slunce, Saturn asi 10AU a podobně. Pro vzdálenost ke hvězdám, mlhovinám a galaxiím by však astronomická jednotka nestačila a tak astronomové mají další jednotky, světelný rok a parsek.

O výsledcích svého pokusu nám můžeš napsat do komentářů na stránce mladez.astro.cz v záložce Astronomický rok.  Velmi přivítáme také fotky tvého pokusu! Tak hodně zdaru!

Příspěvek Pokus osmý – model Sluneční soustavy pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

papír s tužkou, vlastní ruku a výhled do okolí

Prohlédni si následující obrázky:

NA FOTKÁCH:

Malíček – 1 stupeň;  Palec – 2 stupně;  Sevřená pěst – 10 stupňů;  Rozražené prsty – 15 stupňů

Obrázky ukazují, jak pomocí své ruky můžeš přibližně určit tak zvaný úhlový rozměr předmětů a třeba i vyhledat nějaké astronomické objekty.  My jsme zjistili, že malá mlhovina na prvním obrázku má z našeho místa rozměr asi 1 stupeň, střed galaxie na druhém obrázku zabírá asi 2 stupně, velká mlhovina ze třetího obrázku má šířku asi 10 stupňů a obrázek samotný měří z roku do rohu asi 15 stupňů. Samozřejmě to není jejich skutečná míra, ale to je snad každému jasné.

Postup:

1. Natáhni před sebe ruku, zavři jedno oko a proti druhému nastav palec. Otevřeným okem pozoruj předměty za palcem. Pokud najdeš takový, který se za něj přesně schová, má z tvého místa úhlovou velikost asi 2 stupně. Palec můžeš různě natáčet, předměty se musí vejít přesně za jeho strany.  Ruku měj stále nataženou!!
2. Totéž proveď se sevřenou pěstí, malíčkem a roztaženými prsty ruky.
3. Podle obrázku zkus svým „ručním měřidlem“ změřit úhlovou velikost nějakých předmětů: hrnečků, obrazů, stromů, domů, mraků, blízkých zaparkovaných aut… Záleží jen na tobě, co si vybereš.
4. Na papír si zapisuj, jakou úhlovou velikost mají tvoje měřené předměty. Prohlédni si výsledky.
5. Dá se vždy říci, že předměty, které jsou ve skutečnosti velké, mají také větší úhlovou velikost?

K čemu je „ruční měřidlo“ dobré:

Je možné měřit objekty na obloze, například hvězdy, planety, Měsíc a Slunce i když až k nim se žádným měřidlem nedoletíme? Ano! U větších objektů, tedy u Měsíce, Slunce a některých planet se využívá podobný princip, jako v pokusu č.4,  nebo v dnešním pokusu. Říkáme, že astronomové měří ÚHLOVOU VELIKOST. Hvězdy jsou však tak daleko, že bez ohledu na to, jak jsou ve skutečnosti velké, všechny vidíme jen jako bod, maličkou zářící tečku. U té se úhlová velikost nedá změřit ani těmi nejpřesnějšími přístroji. Přesto nám úhlová velikost na noční obloze může dobře sloužit. Například když chceme hledat něco zajímavého dejme tomu 10 stupňů od jasné hvězdy Vega. Nebo chceme najít srpek Měsíce a kamarád nám poradí, že ho máme hledat na východě, asi 15° (15 stupňů) nad obzorem. Nebo třeba budeme mít štěstí na jasnou kometu s krásným, výrazným ohonem a dokážeme „změřit“ délku jejího ohonu 30°. Na měření úhlových rozměrů astronomických objektů slouží přesné přístroje, například sextanty. Pro naše pozorování však bohatě postačí, když si zapamatujeme metodu „ručního měřidla“. Její malou přesnost vyrovnává její obrovská výhoda: ruce míváte všude a vždy s sebou J.

O výsledcích svého měření nám můžeš napsat do komentářů na stránce mladez.astro.cz v záložce Astronomický rok.

Příspěvek Pokus sedmý: ruční měřidlo pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

bílý papír, tužku, pastelky, nůžky, zrcátko, baterku

Postup:

POKUS PRVNÍ

1. Počkej si, až se venku setmí. V místnosti si sedni ke stolu, na který sis připravil všechny  potřebné věci.  Zatím nech rozsvíceno.

2. Teď zjistíme, jestli naše oči vidí všechno. List papíru rozstřihni na půl, jednu půlku zatím odlož stranou. Na druhou půlku nakresli ke kraji hvězdičku a o kus dál, asi na šířku počítačové myši, nakresli velký puntík. Hezky výrazně! Třeba takto:

              ★                        ●

3. Nechej papír s hvězdičkou a tečkou ležet před sebou na stole. Zakryj si rukou jedno oko a druhým, nezakrytým okem se upřeně zadívej na hvězdičku na papíře. Určitě koutkem oka, aniž bys musel otáčet hlavu,  vidíš také tečku…

4. Pomalu se začni k papíru přibližovat. Pořád se dívej na hvězdičku a druhé oko měj stále zakryté. Dívej se na hvězdičku, ale nezapomínej na puntík! V určitém okamžiku ti na chvilku úplně z papíru „zmizí“. Stačí však maličký pohyb hlavy dopředu nebo dozadu a puntík se objeví… Kouzlo?

POKUS DRUHÝ

1. Vezmi si červenou, hnědou, fialovou, tmavě modrou a tmavě zelenou pastelku. Na druhou půlku papíru pět stejně velkých koleček, každé jinou barvou,  a vybarvi je tak, aby byly přibližně  stejně tmavé. Zatím stále měj rozsvíceno, ale připrav si baterku.

2. Rozstříhej papír na jednotlivá kolečka.  Polož kolečka před sebe a zadívej se na ně. Určitě ti nedá žádnou práci určit jejich barvu.

3. Rozsviť baterku a zhasni světlo. Dívej se na kolečka a pomalu zakrývej (třeba rukou, nebo můžeš baterku namířit na desku stolu a pomalu ji ke stolu přibližovat) světlo. Sleduj, jestli je stále snadné od sebe rozeznávat všechny barvy.

4. Posbírej kolečka, zavři oči a v ruce si kolečka promíchej. Pak je polož znovu před sebe, ale nedívej se na ně. Za úplně nejvíc ztlumeného světla baterky se pokus určit jakou barvu které kolečko má.  Je to jednoduché?

5. Pro majitele baterky s červeným světlem máme ještě jednu zajímavost: rozsviťte červené světlo a podívejte se na kolečka. Neztratilo se některé?

POKUS TŘETÍ

1. Všechno odlož stranou, kromě baterky, a připrav si před sebe zrcátko. Rozsviť baterku, zhasni ostatní světla. Zrcátko nastav tak, abys dobře viděl svoje oči.

2. Velmi pozorně se v zrcátku zadívej na střed jednoho oka, na takzvanou panenku.   Baterku  zhasni a  počítej do desíti. Pak baterku znovu rozsviť. Dívej se na panenku svého oka – co dělá po rozsvícení?

3. Pokud se to nepovedlo napoprvé, pokus zopakuj. Určitě se podaří.

Vysvětlení:

První pokus – vzadu v oku je místo, kterému se říká „slepá skvrna“, kde oko nevnímá světlo. Když přiblížíte oko na tu „správnou vzdálenost“ k papíru, dopadá obraz puntíku právě na slepou skvrnu a vy ji nevidíte. Stačí ale trochu stočit zrak, nebo pohnout hlavou a obraz puntíku dopadne na jiné místo v oku, kde ho bez potíží vidíte.

Druhý pokus – pokud pozorujeme předměty v dostatečném světle, rozeznáváme jejich barvy snadno. Čím méně světla je však kolem nás, tím těžší je pro naše oči určit správnou barvu. A jak zmizelo červené kolečko? Podobně jako není vidět bílá pastelka na bílém papíře, není možné vidět v červeném světle červené kolečko J.

Třetí pokus – panenky našich očí jsou vlastně kulatým průzorem, kterým prochází světlo do  očí. Fungují tak trochu jako žaluzie a chrání oči před oslněním. Když je světla hodně, například za jasného dne nebo při rozsvícené baterce, stáhnou se na maličkaté kolečko, kterým projde méně paprsků. Když je naopak světla málo, roztáhnou se doširoka, aby do oka mohlo vstoupit paprsků víc a my přece jen něco viděli.

O tom, jak dopadl tvůj pokus,  nám můžeš napsat do komentářů.

Příspěvek Pokus šestý: Co umí a neumí naše oči pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost

Na viděnou v Moravské Třebové!

Příspěvek Malý Messierův Maraton pochází z Sekce pro děti a mládež, Česká astronomická společnost