Velká letní soutěž pro malé astronomy

Pro toto léto vyhlašujeme velkou letní soutěž pro malé astronomy ve dvou kategoriích:

• Mladý astronom

• Astronom – kreslíř

Před 130 tisíci roky, kdy ještě neexistovalo lidstvo, mohli na Zemi pozorovat kometu. Ta se nyní ke Slunci, po dlouhé cestě mrazivými končinami daleko od Slunce, vrátila. Jako první ji spatřil australský astronom Gordon Garradd a kometa díky tomu nese nyní jeho jméno.

Kometa bude od nás daleko, ale díky tomu že se jedná o velkou a aktivní kometu, bude přesto dobře na naší obloze vidět. Za několik měsíců se opět vydá zpátky, pryč od Slunce a vrátí se až za dalších 682 520 let. Co bude na Zemi tou dobou, nikdo neví. Ti, co jsou zde teď, ale mohou zanechat svědectví o pozorování této komety dalším generacím.

Kde kometu v létě najdeme?

Kometa se bude pohybovat poblíž tzv. letního trojúhelníku. Tři hvězdy, které patří k nejjasnějším na naší obloze – Vega, Altair, Deneb tvoří na obloze téměř rovnoramenný trojúhelník. K těmto hvězdám patří krásná letní souhvězdí Lyry, Labutě a Orla. Pokud naleznete tyto souhvězdí, nebude vám již dělat problémy najít další – Pegas, Šíp, Koníček a Delfín ve kterých se bude v létě kometa poflakovat.

Pro nalezení komety na obloze budete potřebovat vytištěné vyhledávací mapky.

Mladý astronom

Komety jsou tvořeny z prapůvodního materiálu, ze kterého se vytvořila celá naše Sluneční soustava. Protože tráví spoustu času daleko od Slunce v mrazu, byl tento materiál starší 5 miliard let zakonzervován až do dnešní doby. Proto astronomové komety zkoumají. Dobrou informací o povaze komety přináší vývoj její jasnosti s tím, jak se přibližuje ke Slunci a roste teplota. U tak jasné komety jako je Garradd k tomu není potřeba žádné složité vědecké aparatury. Bohatě stačí menší dalekohled.

Jak zjistit jasnost?

Abychom zjistili jasnost komety, musíme si nejdříve najít na obloze hvězdy, u kterých jasnost již známe. A nejlépe by tyto hvězdy měly mít stejnou barvu jako naše Slunce. Na ni jsou totiž nejlépe zvyklé naše oči a prach komety také odráží světlo našeho Slunce.

Slunci podobných hvězd, jasných tak, aby byly porovnatelné s kometou, mnoho není. Na předešlém obrázku je poznáte jako zelené trojúhelníčky. Z nich jsme vybrali 6 a označili je písmeny A, B, C, D, E, F. Pojďme si o nich nyní říct více. Pro porovnání s naším Sluncem je uvedený i názorný obrázek hvězdy pro porovnání se Sluncem ze stejné vzdálenosti:

• A. Hvězda označená TYC 3565-1524-1 má jasnost 5,99 mag a od nás je daleko 70,5 světelných let. Její svítivost je 1,5 x větší než svítivost našeho Slunce
  
• B. Další hvězdou je TYC 2204-2355-1 ta má jasnost 6,57 mag a na velice temné obloze ji s trochou štěstí uvidíte i pouhým okem. Oproti předešlé je mnohem dál, dokonce 258 světelných let daleko. Vidět je jen díky tomu, že je skoro 12x jasnější než naše Slunce!
  
• C. U třetí hvězdy TYC 1145-1388-1 bychom asi nepoznali rozdíl od našeho Slunce, je jen o maličko svítivější a od nás se nachází 100 světelných let daleko. Jasnost této hvězdy na obloze je 7,04 mag.
  
• D. O trochu svítivější je další hvězda, která je ale o 45 světelných let dál než předešlá, celkem tedy 145 let trvá světlu TYC 2145-343-1, než k nám doputuje. Na obloze má zdánlivou jasnost 7,69 mag.
  
• E. Jedinou hvězdou z výběru, která má menší svítivost než naše životadárná hvězda je TYC 1605-1006-1. Přesto, kdybychom ji vyměnili za naše Slunce, výrazný rozdíl bychom asi nepoznali, alespoň na pohled. Na vlastní kůži bychom totiž pocítili znatelné ochlazení počasí! Hvězdu nalezneme na obloze jasnou jako 8,27 mag a je zas o trochu dále než předešlá, celých 155 světelných let daleko.
  
• F. Poslední hvězdou výběru je TYC 2139-1460-1 s jasností 8,81 mag. Ze všech hvězd je od nás nejdále, celých 353 světelných let daleko. Že je ještě vidět v malých dalekohledech je jen díky tomu, že je skoro třikrát více svítivá než Slunce. Pokud bychom za ni Slunce vyměnili, brzy bychom se upekli!
  

Pro nalezení hvězd na obloze budete potřebovat vytištěné vyhledávací mapky.

Jak porovnáme jasnost hvězdy a komety?

V tomto okamžiku se dostáváme k drobné komplikaci. Zatímco hvězdy se na obloze jeví jako jasné body, hlavu komety vidíme jako jakousi rozmazanou šmouhu s jasnějším středem.

Budeme si tedy muset malinko pomoci tím, že si z hvězd uděláme také „komety“. Toho docílíme snadno, když si hvězdu rozostříme. Rozostřujeme do doby, dokud nebude hvězda vypadat jako kotouček o stejné velikosti jako hlava komety. Teprve potom můžeme porovnávat jasnost.

1. První krok bude pohled na kometu a poté si najdeme hvězdy. Začneme nejjasnější hvězdou A, poté budeme postupně hledat slabší, dokud nenalezneme hvězdu, která se zdá slabší než kometa.
2. Tím najdeme dvě hvězdy, které se jasností kometě nejvíce podobají: jednu jasnější, jednu slabší. U toho ale neskončíme. Hvězda může být buď „málo“, nebo „výrazně“ jasnější či slabší. Tento údaj tedy také zaznamenáme.
3. Výsledek zapíšeme např. takto: 18. Srpna 2011, 21 hodin 15 minut letního času je Hvězda D je málo jasnější a hvězda E je výrazně slabší než kometa
4. Nezapomeneme si poznamenat také jakým dalekohledem a zvětšením jsme kometu pozorovali. Pro úplnost, si můžeme i kometu zakreslit, ale není to pravidlem.

Jak si spočítáme jasnost komety?

Pozorování je u konce a nyní se dostáváme k vyhodnocení, co že jsme to vlastně v noci o kometě zjistili?

1. Z pozorování výše bychom jasnost zjistili takto. Víme, že hvězda D má jasnost 7,69 mag a E 8,27 mag. Rozdíl jasnosti obou hvězd je 0,58 mag.
2. Řekněme že „málo“ znamená 1 dílek a „výrazně“ dílky 2. Kometa by tedy byla o 1 dílek slabší než D a o 2 dílky jasnější než E.
3. Celkem tedy víme, že rozdíl jasnosti dvou hvězd je 3 dílky a 0,58 mag. Jeden dílek tedy znamená rozdíl 0,19 mag.
4. Jasnost komety si tedy pak odečteme od libovolné z dvojice hvězd. Buď 7,69 + 0,19 = 7,88 mag a nebo 8,27 – 2 x 0,19 = 7,89 mag … oboje zaokrouhlíme na jedno desetinné místo a jasnost komety nám tedy vyšla na 7,9 mag.

Cílem soutěže

Je udělat několik pozorování komety tímto způsobem a získat několik odhadů její jasnosti. Vítěze určíme po vyhodnocení výsledků.
Kritéria pro vítězství jsou:

- Pravidelnost pozorování, není potřeba pozorovat každý den, stačí, aby v obou intervalech viditelnosti byla kometa pozorovatelná dvakrát

- Pečlivost získání dat, pozorování musí obsahovat všechny důležité informace – srovnávací hvězdy, jejich jasnost proti kometě, pečlivě zapsaný datum a čas pozorování a informace o dalekohledu, kterým bylo provedeno.

Astronom – kreslíř

Při průletu oblohou se kometa Garradd přiblíží k několika hezkým objektům noční oblohy. Cílem druhé soutěže je zakreslení tohoto vzácného okamžiku a jeho zaznamenání. Hodnotit se bude především kvalita zákresu, jeho realističnost a pečlivost ve vykreslení detailů komety i hvězd.

Jak zakreslit kometu?

Ke kreslení budeme potřebovat vhodný dalekohled, triedr či pouhé oko – podle jasnosti komety, kterou budeme kreslit. Dalšími potřebnými pomůckami jsou tužka (ořezaná), papír na kreslení, tvrdá podložka pod papír a guma (nejlépe na tužce). Pro úspěšné nakreslení komety je potřeba mít oči přivyklé na tmu. To znamená nevystavovat se silnějšímu světlu po dobu několika desítek minut. Další nezbytnou pomůckou je tedy svítilna se slabým červeným světlem.

Je dobré mít dostatek pohodlí, takže židlička či stolička může být výhodou. Ještě, než začneme kreslit, tak se pořádně seznámíme se zorným polem a snažíme se co nejpodrobněji prohlédnout okolí komety.

Při pozorování je dobré využít tzv. bočního (periferního) vidění, tj. že se nekoukáme na objekt přímo, ale mírně vedle. Tímto trikem lze spatřit slabší objekty. Technika bočního vidění využívá toho, že oko není nejcitlivější uprostřed, ale kousek od středu.

Jako první začínáme kreslit nejjasnější hvězdy v zorném poli. Při kreslení dbáme na to, aby na papíře byl poměr vzdáleností mezi jednotlivými objekty stejný, jako je tomu na obloze. V dalekohledu, ale i pouhým okem je (na tmavé obloze) vidět spousta hvězd. Na kresbě není nutné zachytit úplně všechny hvězdy, především ty slabé.

Kreslířsky by to bylo velmi náročné a příliš mnoho teček (hvězd) by mohlo vést ke znehodnocení kresby.

Teprve po zakreslení hvězd v okolí komety začneme kreslit kometu samotnou. Nejdříve začneme okolím jádra komety. Ještě jednou připomínám, že je důležité dbát na to, aby na kresbě byly vzdálenosti objektů ve stejném poměru, jako je tomu na obloze. Nemělo by se stát, že kometu nakreslíte mezi hvězdami větší, nebo menší, než je ve skutečnosti.  Při kreslení se snažíme i o co nejvěrnější zakreslení průběhu jasnosti (od středu až po okraj komety). Nakonec kreslíme ohon komety, je-li nějaký viditelný.

Na první pokus se vám kresba nemusí povést. Možná bude na poprvé obtížné kreslit v noci, při slabém červeném světle. Ale při troše snahy a cviku se dá udělat pěkná kresba komety.

Kometa a kulová hvězdokupa M15 (okolo 3.8.)

Messier 15 je označení kulové hvězdokupy nacházející se v souhvězdí Pegas. Hvězdokupa je slabě vidět pouhým okem jako mlhavý obláček, ale jen na velice tmavé obloze! Je 13,2 miliard let stará a patří k nejstarším známým kulovým hvězdokupám. Objevil ji v roce 1764 Charles Messier a její celková svítivost odpovídá 360 000 Sluncí! Nachází se na okraji naší galaxie – Mléčné dráhy a od nás je celkem 33 600 světelných let daleko.

Kometa a kulová hvězdokupa M71 (okolo 27.8.)

Další kulová hvězdokupa Messier 71 se nachází téměř 3x blíže než M15. Je ale o poznání méně jasná, na obloze je vidět pouze v malých dalekohledech jako mlhavý flíček. Hvězdokupa má souhrnnou svítivost „jen“ 13 200 Sluncí. Najdeme ji v malém souhvězdí Šíp. Byla objevena v roce 1746, ale až do 70. let minulého století byla chybně považována za otevřenou hvězdokupu, protože nemá pro kulové hvězdokupy typické zhuštění hvězd uprostřed. Mezi kulovými hvězdokupami patří k těm nejmladším, je stará „jen“ mezi 9 – 10 miliardami let.

Kometa a seskupení hvězd zvané „Ramínko“ (okolo 3.9.)

Ramínko nalezneme v souhvězdí Lištička. Očima budí dojem mlhavého obláčku, který se v malém dalekohledu či triedru rozloží do seskupení hvězd podobného ramínku na šaty. Útvar je to zdánlivý, hvězdy, které jej tvoří, spolu fyzikálně nesouvisí a podivný tvar je pouze výsledkem náhodného seskupení.

Kam posílat výsledky?

Výsledky pozorování mladých astronomů s
- výslednou jasností komety, použitými hvězdami a srovnávacími stupni
- datem s přesným časem (ve Středoevropském letním čase, případně jiným – je třeba uvést) pozorování
a oskenované kresby kreslířů, s přesným časem a datumem pořízení, posílejte na emailovou adresu mladez@astro.cz . Otázky k soutěži můžete zasílat přímo na mail kaos@kommet.cz .

Výhra pro vítěze

Výbor sestavený ze zástupců SDM výsledky ohodnotí a určí pořadí nejlepších soutěžících v obou kategoriích.

Vítěz každé kategorie bude odměněn pěknou knížečkou.

Tweet