Na srpnové obloze můžeme zvečera vidět typická letní souhvězdí, např Labuť, Orel a Lyra, jejichž nejjasnější hvězdy (Deneb, Altair a Vega) tvoří nápadný orientační obrazec zvaný velký letní trojúhelník. Na tmavé obloze, dále od světel měst, můžeme obdivovat nápadnou Mléčnou dráhu, která přes ona zmíněná souhvězdí prochází. 12. srpna nastane maximum meteorického roje Perseid.
Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat většinu noci, kolem půlnoci kulminují nevysoko nad jižním obzorem.
Více v mapce, kterou pro vás připravil Klub astronomů Liberecka ZDE.
dávní Řekové spoustu astronomických jevů schovali do svých pověstí? Tak například jejich bůh Hélios je bohem slunce. Bydlel na východním břehu Ókeanu a každé ráno vyjížděl na oblohu ve svém zlatém voze, taženém okřídlenými koňmi. Když projel celou oblohou, sestoupil večer na západě k hladině moře a ve zlatém člunu se nechal přepravit zpět do svého paláce. Jeho dvě dcery měly za úkol hlídat stáda skotu: sedm stád krav a sedm stád beránků, obojí po padesáti kusech, symbolizujících 350 dní a 350 nocí. Že vám takový počet nic neříká? Inu, podle antického měsíčního kalendáře měl rok jen 350 dní, ty „přebývající“ se do roku nezapočítávaly...
Komentáře
Žádné komentáře.