Pozorování Slunce pro začátečníky I, FOTOSFÉRA

Každý začínající astronom se dřív nebo později setká na hvězdárně, v astronomickém kroužku nebo táboře s pozorováním Slunce. Při tomto pozorování může spatřit sluneční skvrny a další jevy pozorovatelné ve fotosféře Slunce. Pokud takového začínající astronoma zaujal pohled dalekohledem na Slunce natolik, že by se chtěl pozorování Slunce podrobněji věnovat, nalezne v tomto článku podrobnější informace.

Fotosféru je možné pozorovat pouhým okem, přímo dalekohledem, nebo projekcí přes dalekohled. Mezi pozorovatelné fotosférické útvary patří póry, sluneční skvrny, fakulová pole, granulace, okrajové ztemnění a ostrý okraj slunečního disku. O jednotlivých útvarech se můžete dočíst například na stránkách Aldebaranu. Zvídavější čtenáře pak odkazuji na stránky věnované přímo pozorování Slunce, uvedené na konci.

Sluneční skvrny jsou pozorovány 400 let, za tuto dobu byl vypracován pozorovací a zakreslovací program.

Pro začínajícího pozorovatele Slunce by bylo náročné a složité zpracovat pozorování v plném rozsahu. Pro začátečníky je nutné nejprve zvládnout dále popsané základní kroky a postupy.

Pozorování Slunce pomocí dalekohledu

K pozorování potřebujeme dalekohled, okuláry, montáž s hodinovým strojem a filtr ze sluneční fólií. Použití slunečního filtru je pro začínajícího pozorovatele nejlevnější a nejjednodušší metodou pro bezpečné pozorování Slunce. Dá se použít pro všechny konstrukce dalekohledů. Vyrobená objímka s fólií se nasazuje před objektiv dalekohledu. Pro vizuální pozorování se používá speciální hliníková fólie o tloušťce 0,012 mm, která redukuje světlo na 0,001 %. Pro fotografické účely se používá fólie s vyšší propustností.

Standardní metodou pro pozorování Slunce je metoda projekce, kdy se obraz promítá na stínítko, kde je umístěn protokol o průměru 250 mm. Při pozorování Slunce pře dalekohled s filtrem ze sluneční fólie postačuje protokol o průměru 125 mm. Při zákresu polohy skvrn přímou metodou dochází k chybě při určení přesné polohy skvrny. Zmenšením průměru protokolu se tato chyba zmenší.

Protokol se dělí na několik částí. Pro začátečníka jsou důležité pouze některé části, ve kterých vyplní potřebné údaje:

•1. Základní údaje: pozorovací číslo, pozorovatel, datum, čas (UT), místo

•2. Přístrojová sekce: přístroj, typ, parametry objektivu, zvětšení, orientace obrazu a metoda pozorování

•3. Podmínky pozorování: pozorovací podmínky, kvalita obrazu a kvalita pozorování. Pro popis pozorovacích podmínek, kvality obrazu a kvality pozorování se používá stupnice od 1 do 5.

Postup zakreslení

Zakreslení polohy a velikosti slunečních skvrn do protokolu, vyžaduje pečlivost, trpělivost a trénink. První pokusy o zakreslení slunečních skvrn nemusí odpovídat skutečnosti. Pro začínajícího pozorovatele je důležité hlavně zachytit počet skvrn a skupin. Zakreslení obrazu Slunce se provádí v několika krocích:

•1. Dalekohled se nastaví tak, aby v okuláru byl viditelný obraz Slunce.

•2. Vypne se hodinový pohon a pozoruje se pohyb Slunce v zorném poli okuláru, směr pohybu vyznačíme do protokolu.

•3. Obraz Slunce se posune do středu zorného pole a zapneme hodinový pohon. Samotný zákres útvarů fotosféry by neměl trvat než déle 10 minut, aby se neprojevila rotace Slunce. Zakreslení se provádí ostrou tužkou tvrdosti HB. Umbra skvrny se zakreslí černou barvou a penumbra obrysem. Fakulová pole se zakreslují žlutou nebo červenou pastelkou.

Základní zpracování dat

Na závěr pozorování a po zakreslení skvrn do protokolu se pokračuje zpracováním napozorovaných dat. Při zpracování v plném rozsahu se vypočítávají jednotlivé souřadnice skvrn a jejich skupin, typy skvrn, souřadnice středu slunečního disku. Začátečník polohu skvrn a jejich velikost přesně nezakreslí a výsledné hodnoty by byly ovlivněny velkou chybou. Pro začátečníka je nejdůležitější zjištění hodnoty Wolfova relativního čísla, jehož hodnoty ukazují průběh slunečního cyklu. Wolfovo číslo se vypočítá podle vzorečku R=10.g + f

kde g je počet skupin skvrn, f počet všech skvrn.Příkladem může být zpracování následujícího protokolu. Ze zákresu vyplývá, že pro toto pozorování jsou g = 2 a f = 6 (dvě oblasti skvrn, v horní je jediná skvrna v dolní oblasti je skvrn pět). V tomto případě je R = 10 . 2 + 6 = 26.