Program Apollo

„Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi, a to do konce tohoto desetiletí.“

Tato slova, pronesená 25. května roku 1961 J.F.Kennedym, se brzy stala skutečností. Přes všechny obtíže stanuli dva členové lunárního modulu Eagle na povrchu Měsíce.

Aktivně se program Apollo začal rozvíjet po letu prvního člověka, Jurije Gagarina, do vesmíru. Důvodem byla snaha předehnat Rusko v měsíčním závodu. Hned se začali navrhovat koncepce lodí, lunárních modulů atd…

Koncepce misí

Byly navrženy 4 varianty

1. Přímý let (Direct Ascent) — loď poletí k Měsíci jako celek, přístane na Měsíci a při návratu použije návratovou část

2. Setkání na oběžné dráze Země (Earth Orbit Rendezvous) – počítalo se s vynesením částí kosmické lodi pomocí několika raket a jejich smontováním na oběžné dráze

3. Setkání na povrchu Měsíce (Lunar Surface Rendezvous) –  první nosná raketa vynese loď se zásobami paliva, která přistane na Měsíci. Astronauti přiletí za ní a přečerpané palivo použijí pro návrat

4. Setkání na oběžné dráze Měsíce (Lunar Orbit Rendezvous) – jedna loď vynese LM a loď na oběžnou dráhu k Měsíci, LM přistane, poté se spojí s lodí a vrátí se na Zem

Nakonec byla vybrána poslední varianta.

Kosmická loď Apollo

Od počátku se předpokládalo, že to bude loď s tříčlennou posádkou, se servisním modulem pro kyslík, palivo a zdroje el. napětí. Nepočítalo se s ní pouze na mise na Měsíc, ale i na jiné mise. Později, když  se přistání na Měsíci stalo oficiálním cílem, byla rozpracovaná koncepce velitelského modulu a lunárního modulu, který přistane na povrchu. To vše měla vynést na oběžnou dráhu jedna raketa, Saturn V.

Saturn V

Byla to třístupňová nosná raketa, vysoká 110,6 metrů, se startovní hmotností asi 2965 tun. Celkem bylo s touto raketou uskutečněno 13 startů, o všechny úspěšné.

Stupně rakety:

První stupeň – S-IC

První stupeň měl 5 motorů F-1, což je největší dosud postavený motor. Každý tento motor vyvolal tah do 7740 kN (ve vakuu). Dohromady dodávaly raketě tah nad 31 MN, což bylo dostačující pro start rakety. Doba zážehu S-IC byla plánovaná na 150 sekund. Jako palivo sloužil petrolej a kapalný kyslík.

První stupeň raketě dal rychlost 2,68 km/s a dopravoval loď do výšky asi 68 km.

Druhý stupeň – S-II

Druhý stupeň obsahoval  5 motorů J-2, každý s tahem 1000 kN. Celkem pracoval 6 minut. Používal kapalný kyslík a kapalný vodík, což je nejběžnější směs. S-II dodal raketě celkovou rychlost 6,84 km/s a vynesl loď do výšky 185km.

Třetí stupeň — S-IVB

 Měl jeden motor J-2. Měl tah asi 1MN. Celková doba zážehu byla asi 500 sekund, s tím, že stupeň měl dva zážehy. Jeden pro dodání potřebné rychlosti na oběžnou dráhu (165 sekund) a druhý pro navedení na trajektorii k Měsíci (335 sekund).
V horní části třetího stupňě byl umístěn lunární modul (LM-Lunar Module) a nad ním velitelský a servisní modul (CSM — Comand/Servise Module).

Lunární modul

Lunární modul (LM) sloužil pro přistání na povrch Měsíce. Byl dvoučlenný, při misi třetí člen zůstával ve velitelkém modulu a čekal na návrat posádky.

LM se skládal ze dvou částí. První, spodní částí byl “servisní modul“, ve kterém byl umístěn motor pro přistání a palivo, věci potřebné pro pohyb na měsíci, a jednoduché experimenty. V horní, pilotní části byla kabina a palivo potřebné pro navedení LM na oběžnou dráhu velitelského modulu. Při startu z Měsíce se horní část odpojila a návratovým motorem byla navedena na orbitu.

Velitelský modul

Velitelský modul programu Apollo (CMS) měl dvě části, velitelský a servisní modul. Servisní modul obsahoval zásoby paliva, energie a kyslíku pro let. Byl tu také motor, pro korigování trajektorie a na trupu rakety byly umístěny motory RCS pro stabilizaci CSM.

Velitelský modul, byl schopen pobrat 3 člennou posádku. Během startu byl umístěn na špičce rakety. Atmosféra v CSM byla tvořena z 60% kyslíku a 40% dusíku, ale to pouze při zemních zkouškách. Při letu ji tvořilo 100% kyslíku.

Mise

Apollo 1

Při experimentech na Zemi s rádiovým systémem, v kabině naplněné čistým kyslíkem proskočila jiskra, která zpříčinila požár. V kabině uhořeli 3 astronauti. Virgil Grissom, Edward White a Roger Caffee.

Pilotované mise

Apollo 7

První pilotovaný let mise Apollo se uskutečníl 11.října 1968. Posádka,  W. Schirra , D.Eisele a W.Cunningham,  měla za úkol otestovat servisní modul (LM s nimi neletěl)  a provést pár experimentů a simulací. Mise, až na pár chyb, proběla dobře.

Apollo 8

Druhý pilotovaný let (start 21.prosince 1968) s posádkou Frank Borman, Jim Lovell, William Anders. Jako první lidé obletěli Měsíc a spatřili očima jeho odvrácenou stranu.

Apollo 9

James McDivitt David Scott Russell Schweickart si vyzkoušli LM na oběžné dráze Země. Start Apollo 9 se uskutečnil 3. března 1969. Mise byla úspěšná.

Apollo 10

Thomas Stafford, John Young, Eugene Cernan (jeho otec je Čech a matka Slovenka) vyzkoušeli celou cestu k Měsíci v kompletní sestavě lodi, tj. s LM i CSM.  Startovali 18.května 1969, což bylo asi měsíc před Apollo 11.  I tato mise skončila úspěchem.

 Apollo 11

První přistání na Měsíci. Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé vstoupili na povrch Měsíce. Michael Collins je sledoval shora z oběžné dráhy. Startovali 16.července, na Měsíci přistáli 20.července.

“Je to malý krok pro člověka, (ale) obrovský skok pro lidstvo.”

Tato slova prohlásil Neil Armstrong dne 21.července – slova člověka, který právě udělal první krok na Měsíci.

Na Měsíc vyšli s Buzzem jen jednou, jejich vycházka trvala víc než 2 hodiny. Na oběžné dráze se úspěšně spojili s Collinsem a vrátili se na Zem, kde museli pobývat týden v karanténě.

Apollo 12

Druhý let s přistáním na Měsíci, posádka Charles Conrad, Richard Gordon, Alan Beam. Jako čtvrtí se vydali k Měsíci na raketě Saturn V,  startovali 14.listopadu 1969.  Charles Conrad a Alan Bean se pomocí LM dostali na povrch, kde  celkem strávili víc než 31 hodin. Mise skončila úspěšně.

Apollo 13

Nejúspěšnější neúspěch NASA, tak nazvala média tento let. Apollu 13 vybouchl v polovině cesty k Měsíci jeden z kyslíkových kontejnerů, čímž se životy Jima Lovella, Johna Swigerta a Freda Heise ocitly v nebezpečí. Posádka se uchýlila do LM, který využívala jako záchranný člun. CSM byl vypnutý za účelem úspory energie pro přistání. Přes všechna úskalí, se kterými se kosmonauti i inženýři a poradci na Zemi museli potýkat, se nakonec povedlo vrátit posádku úspěšně na Zem.

Apollo 14

Apollo 14 se členy Alan Shepard, Stuard Rusa a Edgard Mitchel odstartovalo 31.ledna 1971. Jejich cílem bylo přistát na Měsíci, sesbírat vzorky hornin, provést pár experiment, vrátit se na oběžnou dráhu Měsíce kde se spojí s CSM a pak se vrátit na Zemi. To vše se jim povedlo.

Apollo 15

Devátý pilotovaný let série Apollo a čtvrtý let s přistáním na Měsíci. David Scott, Alfred Worden a James Irwin vzlétli 26.července 1971. Na Měsíci celkem strávili 66 hodin a na povrchu celkově pobývali víc jak 18 hodin, což je asi 9 krát víc než Apollo 1. Jako první se svezli na měsíčním rooveru. Po třinácti dnech vůbec nejúspěšnější mise Apollo 15 úspěšně vstoupilo do  zemské atmosféry a přistálo

Apollo 16

Předposlední mise na Měsíc. Jako velitel mise byl zvolen John Young, který už létal v misi Apollo 10.  Jako pilot CSM byl určen Thomas Mattigly a pilotem LM Charles Duke. Startovali 16.dubna 1972.  Přistání na Měsíci proběhlo úspěšně a úspěšné byly i všechny experimenty. Při odletu z Měsíce na rooveru nechali zapnutou televizní kameru, takže bylo vidět jak LM vzlétá. Návrat na Zemi proběhl take úspěšně.

Apollo 17

Poslední mise programu Apollo. Plánovali se ještě další lety, ale ty se už kvůli zkrácení financí nekonaly. V této poslední posádce byl  Eugene Cernan, který již absolvoval let v Apollu 10, Ronald Evans a Harrison Schmitt. Startovali  7. prosince 1972. Přistání na Měsíci a všechny úkoly proběhly podle plánu, během zpáteční cesty k Zemi si Evans vyšel do volného vesmíru, kde strávil víc než hodinu. Při výstupu vyndal z kamer umístěných na vnějším plášti tři kazety s filmem. Mise a celý program Apollo byla úspěšně zakončena 14. ledna 1973 přistáním astronautů v Tichém oceánu.

Tím skončil program Apollo. Později se lodi Apollo spolu s modifikací Saturnu V využívaly pro mise Skylab. Ale i ony po čase skončily a přišla éra Space Shuttle. Snad se ale na Měsíc ještě někdy vrátíme…

Zdroje: ru.wikipedia.org, cz.wikipedia.org, en.wikipedia.org, nasa.gov

15.2.2012,  Stanislav Taborovets

Tweet