Děti a hvězdy

S velkým zájmem a s určitou dávkou nostalgie jsem si přečetl článek „Sekce pro děti a mládež znovu pracuje” na webových stránkách ČAS. Proč s nostalgií? Vyvolal ve mně totiž vzpomínky na časy dávno minulé, kdy jsem se práci s mládeží sám aktivně věnoval. Celá 80. léta jsem u nás v Novém Jičíně vedl astronomický kroužek mládeže, a byly to opravdu krásné časy! Kroužek existoval pod hlavičkou Okresního domu pionýrů a mládeže, tenkrát to ani jinak nebylo možné. I když to bylo v dobách „temného komunismu”, daly se přesto dělat krásné věci. Jezdili jsme třeba na nejrůznější exkurze po hvězdárnách, několikrát za rok na víkendové expedice za pozorováním meteorů. „Jako doma” jsme byli na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, kterou od nás z Nového Jičína máme skoro „přes kopec”.

Tam se tehdy, za ředitelování ing. Bohumila Malečka, třikrát ročně pořádaly víkendové astronomické semináře. Těch se moji členové v hojném počtu zúčastňovali. Pravidelnou součástí podzimního semináře pak bývaly i porady vedoucích astronomických kroužků ze severní Moravy, na kterých se vždycky scházela docela prima parta. No a v létě jsme pochopitelně pořádali astronomické tábory, zaměřené na pozorování meteorického roje Perseid.Posílám vám z těchto akcí pár snímků. Neposuzujte je, prosím, moc přísně, technicky nejsou nejlepší – jsou focené někdy v polovině 80. let na diapozitivy Fomachrom a nepříliš dobře oskenované. Ale je to dokument a vzpomínka…

Takových kroužků, jako byl ten náš novojičínský, bylo tehdy po severní Moravě víc. Navzájem jsme spolupracovali, i na tábory jsme jezdili společně. Nikdy jsme neměli nouzi o členy, naopak, museli jsme si z množství dětí, které se nám každý rok hlásily, někdy i dost přísně vybírat. Jenomže přišel rok 1989, pár let byly poněkud jiné starosti, a když jsem potom v roce 1993 chtěl práci s kroužky obnovit, tak se v náboru, který opět uspořádal Dům dětí a mládeže (tentokrát už ne pionýrů…), přihlásily jen dvě děti!

Je to samozřejmě už 17 let, ze mne je dávno penzista, a tak už mi holt nezbyly než ty staré diáky a vzpomínky. Přesto jsem však rád, že se v práci s dětmi zase něco děje, že se najdou nadšenci, kteří zase organizují tábory jako já před léty, že jezdí s dětmi na hvězdárny. Z celého srdce Vám přeji, aby se Vám dařilo!