Pavel Gabzdyl: Měsíc☺☺☺☺☺

Velice poučná kniha o našem jediném satelitu. Informace jsou psány srozumitelně i pro mladší jedince. Autor se snaží do knihy zahrnout všechny podstatné informace od určitých pojmů a upřesnění (např. Popelavý svit nebo Tajemství odvrácené strany), přes jednotlivé mise Apolla a sond, až po prohlídku Měsíce – jednotlivých kráterů i zajímavostí na povrchu „špinavého vládce noci“.

Určeno:

Všem astronomům, zajímajícím se o Měsíc

Co je na knize dobré:

Informace snadno vstřebatelné a zapamatovatelné. Pro srovnání je vždy ke každému tématu určitá fotografie. Kniha malého formátu, vždy je při ruce.

Co není dobré:

Kniha je z mého hlediska naprosto bezchybná, proto zde nemohu uvést žádnou vadu. Za zmínku by stálo příliš malé písmo, které někomu může dělat problémy.

Ukázka:

“Zatopený Plato

Kdybychom mezi pozorovateli uspořádali anketu, ve které bychom zjišťovali jejich nejoblíbenější útvar na Měsíci, nejspíš by to vyhrál kráter Plato s průměrem 110 kilometrů. V loveckém triedru se Plato jeví jako malý tmavý oválek u severního okraje Moře dešťů a díky svému kontrastu se světlou okolní pevninou je natolik výrazný, že bývá vidět i na neosvětlené straně Měsíce při skromném popelavém svitu. Proč je však kráter Plato tak tmavý? Jednoduše proto, že jeho dno vyplňuje utuhlá čedičová láva. Podobně „zatopených“ kráterů na Měsíci najdeme celou řadu, ale Plato patří k těm nejzajímavějším. Ať už použijeme k pozorování kráteru Plato jakýkoliv dalekohled, vždy zaujme svým hladkým tmavým dnem. Za strmého osvětlení tady rozeznáme několik světlých pruhů a bodů, které představují velmi malé krátery o průměru 1,7 až 2,2 kilometru. Studiem těchto kráterů se zabývali snad všichni významní selenografové- William Pickering, Philipp Fauth, Edmund Neison, Thomas Elger a další. Při pohledu na hladké dno kráteru Plato se zdá téměř neuvěřitelné, že kolem roku 1870 zde pozorovatelé rozeznávali zhruba 35 kráterů a o 20 let později díky dokonalejší optice ještě o sedm víc. Malé krátery na dně Plato jsou i dnes považovány za náročný test pozorovacích podmínek, rozlišovací schopnosti dalekohledu a v neposlední řadě také zkušeností samotného pozorovatele. Ačkoli se nám tyto krátery jeví při pozorování ze Země jako drobné jamky v měsíčním povrchu, nesmíme zapomínat, že je pozorujeme ze vzdálenosti přibližně 400 tisíc kilometrů. Kdyby se totiž tyto „kráterové jamky“ nacházely na Zemi, byly by svou velikostí srovnatelné s Barringerovým kráterem v Arizoně. Hlavním důvodem, pro který je však kráter Plato oblíben mezi všemi pozorovateli Měsíce, je hra stínů na jeho dně. Dvakrát do měsíce, v době, kdy nad kráterem vychází nebo zapadá Slunce, se zde zatahuje černá opona dlouhých špičatých stínů. Stíny vržené nerovnostmi na okrajích valů vykreslují na hladkém dně kráteru podivuhodné obrazce připomínající mnohým netopýří křídla nebo vysoké věže fantastického města. Je to úžasná podívaná a žádný zkušený pozorovatel Měsíce si ji nenechá ujít. Neméně zajímavá stínohra se odehrává i v nejbližším okolí kráteru Plato. V době kolem první čtvrti je povrch přilehlého Moře dešťů osvětlen takovým způsobem, že zde plasticky vynikají i sebemenší nerovnosti, včetně mořských hřbetů. A právě mořské hřbety i s několika vrcholky blízkého Montes Teneriffe vykreslují jižně od kráteru Plato obrys obdobně velkého kráteru! Není pochyb, že se v těchto místech nachází stejně velký kráter, který je pohřbený pod vrstvami utuhlé lávy Moře dešťů. Německý stenograf Johann Schroter dokonce této „duchové“ struktuře dal i vlastní jméno: „Starý Newton“.”

Hodnocení, doporučení, další informace:

Malá, přenosná a velice profesionálně napsaná kniha, která nesmí chybět nikomu, kdo chce detailněji pozorovat Měsíc. Jsou v ní velice užitečné informace, které jinde těžko najdete, spolu s úžasnými fotografiemi a obrázky. Po přečtení této knihy budete disponovat velkým přehledem o našem přirozeném satelitu.

Další informace:

Nakladatelství: Aventium s.r.o.

Rok vydání: 2006

Cena: 266 Kč

Rozsah: 200 stránek A5

Ilustrace a fotografie: barevné, velké množství (fotografie převzaty z NASA a různých pramenů, které jsou uvedeny v knize)

Tweet