Mokrý Astronomický den na Jizerce 2010

Jizerské hory bývají s nadsázkou označovány za nočník Evropy. V letošním opravdu mokrém květnu toho astronomové zatím moc nenapozorovali. S Astronomickým dnem na Jizerce, naplánovaným na sobotu 22.5., to tedy vypadalo dost špatně.

Předpovědi počasí opakovaly stále dokola slova oblačnost, přeháňky a někdy bylo slyšet i slovo bouřka. Ještě v pátek dopoledne zalévaly ulice našich měst časté prudké lijáky a nejeden z nás uvažoval o tom, jestli bude možné o víkendu aspoň na chvíli vytáhnout dalekohled pod noční oblohu. O tom, že bychom na Jizerku nejeli, však nikdo z nás neuvažoval.

Naše cesta na Jizerku začala v pátek odpoledne. V Kořenově jsme se ubytovali v rodinném penzionu Chata Říp – byla to dobrá volba, po celou dobu jsme tam byli jako ve vatičce, určitě se do Šnyclovny vrátíme.

Kolem osmé hodiny jsme se vydali na malý astronomický průzkum nejbližšího okolí. Nejprve jsme vytáhli na parkoviště před penzion dalekohled a pozorovali na světlém nebi Měsíc. Když se setmělo a začalo se opět zatahovat, uklidili jsme Newtona, vyšli kousek nad penzion a zkoumali tmavnoucí nebe očima. Byla to trochu detektivka – snažili jsme se v dírách mezi mraky zahlédnout nějaké hvězdy, přiřadit je k souhvězdí a pak hledat další díry a v nich další hvězdy. Dařilo se nám to asi hodinu, pak se zatáhlo úplně a my měli po jakémkoliv pozorování. Jak to tak ale bývá, ani ne hodinu poté, co jsme pozorování vzdali, se nebe vyjasnilo…

Sobotní dopoledne jsme pojali turisticky a vyšlápli si na Štěpánku, vzdálenou od penzionu asi 3 kilometry. Vrátili jsme se kolem poledne jen pro auto a výbavu pro noční pozorování a vyrazili na Jizerku. Od Kořenova je vzdálená 8 km, ale cesta je dobře značená a tak jsme dorazili se velkou časovou rezervou. Auto jsme nechali na parkovišti u osady a dál šlapali asi 2 kilometry pěšky, až k bývalé sklárně, dnes předělané na sportovní halu. Před ní už bylo několik dalekohledů nejrůznějších velikostí a konstrukcí. U nich se střídali první návštěvníci a sledovali sluneční protuberance, skvrny na Slunci, Venuši a Měsíc. Hned vedle byly pro hladové návštěvníky dva stánky s občerstvením, které jsme také prověřili.

V samotné Sklárně byly na blížící se přednášky připravené lavice a promítací plátno. V zadní části haly si zájemci mohli u stánku koupit některé knížky s astronomickou tematikou, nebo vzít propagační letáky, obrázky astronomických objektů a starší čísla Astropisů.

Program oficiálně začal ve dvě hodiny slavnostním odhalením jedné ze sedmi informačních tabulí, věnovaných Jizerské oblasti tmavé oblohy. Pokud si je chcete všechny prohlédnout, nemusíte kvůli tomu jezdit do Jizerských hor, všechny najdete na stráncehttp://www.izera-darksky.eu/ . Po několika úvodních větách Pavla Suchana se plátna a slavnostního slova ujal pan doktor Jiří Grygar, zcela určitě nejváženější host celého dne.

Následovala přednáška mgr. Martina Gembece, věnovaná právě ochraně tmavé oblohy. Po ní na hodinu a půl sál patřil Jiřímu Grygarovi. Na jeho přednášku se musely přidávat lavice, přesto část posluchačů postávala vzadu a po stranách sálu. Dotazy na konci byly pěkné, na jejich autorech byla vidět určitá míra znalostí a velký zájem. Třetí a poslední přednáška se věnovala astrofotografii. Téma bylo svěřeno našemu přednímu astrofotografovi, panu inženýru Martinu Myslivcovi.

Po přednáškové části programu zbýval poslední, ale časově neomezený bod: pozorování. Počasí si s námi dál zahrávalo, sluníčko vykukovalo mezi mraky čím dál méně, chvílemi vydatně pršelo a zdálo se, že z pozorování objektů krásně tmavého nebe nebude nic. Než se setmělo, většina účastníku dne se šla občerstvit do tepla a sucha místních restaurací.

Po deváté hodině se začalo pomalu stmívat. Nebe rozhodně nebylo jasné, ale oblačnost měla sem tam trhliny a tak se astronomové i návštěvníci vrhli k dalekohledům. Pozorovalo se přibližně dvě hodiny metodou „teď je dírou v mracích vidět Saturn, teď už zase ne” a podobně. Přesto jsme my i návštěvníci několik objektů viděli. Během celého Astronomického dne to bylo Slunce, Venuše, Měsíc, Saturn, Prstencová mlhovina v Lyře, mlhovina Činka v Lištičce, kulová hvězdokupa M13 v Herkulovi a dvojhvězda Albireo v Labuti. Možná si říkáte, že to není nic závratného, ale za podmínek, které nám tvrdohlavé počasí tentokrát nabízelo, to není špatný výsledek.

Kolem jedenácté se obloha zatáhla téměř dokonale a tak jsme začali balit. Čekala nás ještě cesta se všemi zavazadly zpět k autu na parkovišti a pak do penzionu. Náročný, ale povedený Astronomický den na Jizerce skončil. Další podobná akce se má konat na podzim, my už se těšíme a věříme, že počasí bude rozumnější.

Autorem fotografií jsou Jiří Hobl a Iva Macourková. Další fotografie z Astronomického dne na Jizerce najdete například zde.