Isabelle Bourdialová: Vesmír a svět ☺☺

Encyklopedicky sestavená kniha, podávající základní informace o astronomii, Sluneční soustavě, hvězdách a galaxiích a výzkumu vesmíru a významných astronomických osobnostech. Vzhledem k velkému množství témat, kterým se věnuje, nerozebírá žádnou oblast do detailů, spíše ukazuje co všechno je s astronomií a výzkumem kosmu spojeno. Zpracovává přitom velké množství poměrně nových poznatků z oblasti astronomie. Je doplněna velkým množstvím fotografií a obrázků. Nejde o žádnou „praktickou příručku”, nezískáte díky ní ani žádné hluboké znalosti, ale základní přehled a možná i zájem o další studium popisovaných témat.

Určeno: Starším dětem, začátečníkům.

Co je na knize dobré: Kniha se věnuje velkému množství hesel. Každému z nich je věnována jedna dvojstránka, což je velice přehledné. Věnuje se i takovým jevům, o kterých veřejnost téměř nic neví (kvasary, proměnné hvězdy, závěrečná stádia života hvězd, struktura vesmíru…). Fotografie a obrázky v knize jsou dobře vybrané a názorné.

Co není dobré: Nevím, zda je to jen špatným překladem, nebo zda jsou chyby i v originále, ale je jich v knize poměrně dost a nejsou zanedbatelné. Například tvrdit, že kombinací čtyř dalekohledů VLT o průměrech 8,2 m dosáhneme stejného výsledku, jako bychom pozorovali jedním dalekohledem o průměru 230 metrů, je naprostý nesmysl (správně je asi 16m)! Některé termíny jsou těžkopádné a nepoužívané (například paprsky X pro rentgenové záření), některé přímo nesprávné.

Ukázky:

„V Mléčné dráze se průměrně rodí čtyři až pět hvězd ročně. K těmto porodům dochází po sobě následujícími vlnami v spirálových ramenech Galaxie, v oblastech, kde je nadbytek potřebné suroviny, vodíku. Hlavními dodavateli plynu jsou chladná prašná mračna obřích molekul. Masy tohoto plynu všeobecně existují za podmínek křehké rovnováhy. V molekulárním mračnu je tlak, který by měl spontánně vést k jeho rozptýlení, ekvivalentní gravitační síle, která zajišťuje soudržnost tohoto mračna.”

„ (O Slunci) Jádro leží ve středu větší koule o poloměru 500 000 km, jež se nazývá „konvektivní zóna”, v níž se uvolňuje energie vysíláním fotonů. Na kraji této zóny nedosahuje teplota více než 2 milionů stupňů. Vrstva silná 200 000km, která obklopuje konvektivní zónu, se nazývá radiativní zóna. Zde je energie dopravována až na povrch hvězdy – neboli do fotosféry – cirkulací hmoty.”

Hodnocení, doporučení: Kniha není vyloženě špatná, určitě má smysl si ji pročíst, pokud na ni narazíte třeba v místní knihovně. Do knihovničky mladého astronoma však nepatří, na informace v ní se nemůžete spoléhat a to je u encyklopedie závažný nedostatek. Knihu úplně nezatracujeme, ale ani nedoporučujeme.

Další informace:

Nakladatelství: Knižní klub Praha

Rok vydání: 2002 (originál 2000)

Cena: 215 Kč

Rozsah: 136 stránek A4

Ilustrace: barevné, velké množství

Tweet