Skip to content


Tomáš Gráf: Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy ☺☺☺☺☺

Jedna z nejlepších knih pro začínající astronomy. Je rozdělena do kapitol podle jednotlivých měsíců roku. Kromě základních informací a mapky souhvězdí nad jižním obzorem je v každé kapitole okénko pro pokročilé, praktický úkol a čtení pro chvíle, kdy je nebe samý mrak. Na konci knihy je oddělitelná otočná mapa hvězdné oblohy na tvrdém papíře a ke knize patří také MP3 nahrávka. Ilustrace v knize jsou jak kreslené, tak fotografické, velmi pěkné, jednoduché a názorné.

Určeno: začínajícím astronomům, starším dětem a dospělým

Co je na knize dobré: Neobvyklé, velmi praktické rozdělení na kapitoly podle měsíců, okénka pro pokročilé, praktické úkoly, zařazení kapitol o optických jevech v atmosféře, MP3 nahrávka, povídání o UFO… Krásné grafické provedení na křídovém papíře. Kniha je svým pojetím originální a opravdu výborná!

Co není dobré: Kniha má jen pár maličkých nedostatků. Například použití času SEČ i v letních měsících, chybí také vysvětlení této značky. Otočná mapka hvězdné oblohy je dost malá, a na tento formát zbytečně podrobná, těžko se v ní orientuje. Její sestavení vyžaduje trochu víc úsilí a zručnosti.

Ukázky:

„Obloha v listopadu 23.00 SEČ

Listopadové noci už jsou velmi dlouhé, opět platí, že z večera uvidíme souhvězdí v takové situaci, jakou jsme si popisovali v některém z předchozích měsíců. Ale skutečně noční obloha (ve 23.00 SEČ) vám bude připadat tak trochu jako „ani ryba, ani rak”. Pokud se budete zabývat pozorováním nad západním horizontem, budete v zajetí podzimních souhvězdí. A ze souhvězdí nad východem už na vás dýchne zima.

Zatímco Velká medvědice se stále potuluje nízko nad severovýchodním obzorem a souhvězdí Draka na tom není o mnoho lépe, Kefeus je stále vysoko nad obzorem a Kasiopeja je dokonce téměř v zenitu. Nízko nad západním obzorem spatříte Vodnáře. Nad ním vyhledejte souhvězdí Pegasa, také se sklání k západu, zejména jeho část s hvězdou Enif.”

„Dokázali bychom najít sami sebe?

Jistě vám bude tato otázka připadat absurdní, ale v devadesátých letech minulého století se stala inspirací pro jeden z experimentů sondy Galileo, jež byla určena především k výzkumu Jupiteru a jeho okolí. Než se však dostala k cíli své meziplanetární pouti, prolétla kolem Země a provedla zmíněná měření. Nebyla vybavena žádnými jinými speciálními přístroji než těmi, kterými pak několik let měřila fyzikální poměry Jupiteru a jeho přirozených satelitů. A jak experiment dopadl? Přístroje našly hned čtyři důkazy, že na povrchu planety Země je život! Ze spektrální analýzy vyplývá přítomnost značného množství molekulárního kyslíku a je zřejmé, že produkce kyslíku je projevem některých forem života. Navíc v infračervené oblasti spektra byly nalezeny pásy, které potvrzují přítomnost chlorofylu na povrchu Země. Také stopové množství metanu v atmosféře, které bylo sondou zjištěno, dokazuje přítomnost procesů, které metan produkují. Ve stabilní atmosféře by se už dávno veškerý metan rozložil na jednodušší molekuly. Detektory sondy také registrovaly elektromagnetické vlnění v rádiovém oboru spektra a zcela zřetelně byla prokázána přítomnost amplitudově modulovaných signálů.”

Další informace:

Nakladatelství: Computer Press Brno

Rok vydání: 2009, druhé vydání

Rozsah: 174 stran velikosti 180x250mm

Ilustrace: fotografie i kreslené, barevné, velmi názorné

Cena: 369Kč

About the author

Věra Bartáková Věra Bartáková ... předsedkyně Sekce pro děti a mládež, amatérská astronomka

Podobné články

Komentáře

Žádné komentáře.

Přidat komentář

Povinné

Povinné

Volitelné